KOMENTÁŘ: Přichází Brno o svého genia loci?

V jihomoravské metropoli se z centra nevyhání loupežníci, ale tradiční podniky, historické stavby a místa, která jí dodávala pověstného genia loci. A nejde při tom jen o ta, která mají v názvu nějaké zvířátko, jak jsme naznačili v úvodu. Je jich mnohem více.

Pojďme si zavzpomínat… Vyhlášený Sputnik nebo legendární Černohorská pivnice U Tří kohoutů jsou pro mnoho Brňanů již dávnou minulostí, pro další příklady však není třeba vracet se hluboko v čase. V posledních letech například zmíněnou restauraci Černý medvěd s tradiční českou kuchyní vystřídali vietnamské pokrmy, z mapy brněnských obchodů zmizela oblíbená prodejna domácích potřeb Cimrman, tradičních výrobků Luta či nejnověji ta se sklářskými produkty Bohemia Crystal v Masarykově ulici. Zapařit si již Brňané nezajdou ani do slavného hudebního klubu Mersey a nepochutnají si na vyhlášených kominíčcích z cukrárny U Čtyř mamlasů.

Novou tvář dostane i podchod známý jako Myší díra. Na první etapě rekonstrukce se tu již pracuje, podzemní části pod ostrůvky šalin se bude řešit během dalšího volebním období. Z místa tak zmizeli někteří prodejci, ty další stěhovaní ještě čeká.

Některé z kultovních míst skončili v Brně samovolně nebo kvůli vysokým nájmům v centru, osud jiných zpečetily dopady pandemie. A Brno tak pro mnohé pomalu ztrácí své kouzlo.

O to smutnější je, že především některé stavby a lokality přicházejí o svůj ráz vědomě či se svolením vedení nebo památkářů z brněnského magistrátu.

Například podle Karla Havliše, vedoucího Ústavu urbanismu na Fakultě architektury VUT, nechává město převálcovat svůj historický a industriální charakter něčím, co mu není osobní. Příkladem lze podle něj uvést například Vlněnu. Proti podobnému údělu další z textilek, Mosilany, se rovněž vyhranili odborníci a ve městě pod Špilberkem dokonce vzniknul spolek Za Brno, který chce ničení ceněných objektů bránit.

Brňané by se mohli poučit například z osudu Thonetova paláce, který je jednou z ústředních staveb Jakubského náměstí. Jeho část byla v roce 1929 upravena ve funkcionalistickém stylu Jindřichem Kumpoštem a vznikla tu věhlasná kavárna Savoy, jejíž lesk pamatují ještě i některé babičky současných Brňanů. V 50. letech ji nahradil obchod s galanterií, v takzvaném Výběru se později ve výlohách objevili například i počítače, a nakonec bohužel i nepořádek a jakýsi sklad vietnamských prodejců. A budova si zvesela chátrala až do své opravy v roce 2008, kdy se tu pokusili navázat na slávu původní kavárny. Nyní se v paláci nachází veganské bistro.

Ponaučení? Tolik se tu chtělo dbát na citlivost úprav, až se nakonec na čas zplakalo nad výdělkem. Zkrátka, jak se říká, všeho moc škodí.

Mnohem hůř, zdá se, je na tom další významná stavba, pošta na hlavním nádraží, jejíž návrh pochází z pera Bohuslava Fuchse. Její provoz se státnímu podniku nevyplatil, objekt již navíc není v úplně top kondici, a tak v listopadu budovu Česká pošta vydražila v elektronické aukci. Zda si zachová svůj ráz nebo se zcela promění, ukáže až čas…