Brno a jeho vady na kráse? Začněme každý sám u sebe

Významné město, které je zároveň kulturním, uměleckým a politickým centrem oblasti. Tak zní obecná definice metropole. A Brno metropolí určitě je. Kromě míst, která na svůj půvab lákají turisty i místní obyvatele, tu však najdeme i ta, kterými se město rozhodně dlouhodobě pyšnit nemůže. Ostatně, všimlo si toho například i zdejší turistické informační centrum, které v roce 2021 uspořádalo komentovanou prohlídku nazvanou Nejhnusnější místa v Brně.

Cílem tehdy podle pořadatele nebylo se jim vysmívat, ale spíše vzbudit diskuzi. Ta je rozhodně na pořadu dne i v současnosti. Brno má totiž stále své kaňky na kráse a většina z nich se v žebříčku objevuje opakovaně.

A jaký je klíč? Obecně se lidem líbí tam, kde je velké množství zeleně, vyhýbají se naopak lokalitám plných nepořádku, ve kterých se necítí bezpečně. K těm nejbolavějším patří především okolí hlavního nádraží, ulice Cejl, pomezí Husovic a Zábrdovic u nábřeží řeky Svitavy, ale například i chátrající stadion za Lužánkami. Ve všech zmíněných případech, by se podle plánů mělo blýskat na lepší časy.

Než se ale skutečně zableskne a následně bude nebe opět bez mráčků, je nutné, aby se kromě vedení města, jednotlivých městských částí a strážníků, zapojili aktivně co nejdříve i samotní Brňané. Říká se sice, že ryba smrdí od hlavy, pokud se ale budou obyvatelé chovat ke svému okolí netečně, bude brzy smrdět úplně všechno.

A co tedy Brno na cestě za lepšími, v našem případě hezčími, zítřky čeká? Torzo fotbalového stadionu jde k zemi a na novém hlavním nádraží se také intenzivně pracuje. V polovině června Centrální komise Ministerstva dopravy schválila projekt modernizace železničního uzlu včetně jeho výstavby, posunula se i pozemková rošáda s druhým nejbohatším Čechem Danielem Křetínským. Ten odkoupí za 306 milionů korun parcely v rozvojovém území jižní části města a tomu naopak prodá ty klíčové k výstavbě budoucího nového nádraží. To, že si z kontraktu může mnout ruce hlavně úspěšný byznysmen a brněnský rodák, ponechme v tuto chvíli stranou.

Nemožné se chce stát skutečností i v případě takzvaného brněnského Bronxu. Díky iniciativě architektonického studia KOGAA by se totiž měla v přívětivější místo proměnit ulice Bratislavská. V rámci projektu Bratislavská Boulevard chtějí architekti od Brňanů sbírat pomocí kreativní hry podněty k její následné revitalizaci.

Nápady na tamní oživení by vítal i Martin Maleček, starosta městské části Brno-sever. Ta se podle něj snažila ulici pomoci alespoň doplněním nových odpadkových košů. Parafrázujme však legendární větu z filmu Sněženky a machři, ve které kotelník vysvětloval profesoru Kardovi, že se uhlí samo do kotelny nedostane. Vy jste študovanej člověk, vždyť vy víte, že ty odpadky nemají nožičky…

A jsme opět u toho. Sami u sebe.

Dokud se totiž budou za bílého dne oddávat podnapilí milenci vášnivým chvilkám v parku pod Mahenovým divadlem, jako se to stalo v polovině června, děti se budou koupat v kašnách v centru a v ulicích se budou povalovat použité injekční stříkačky, nepořádek i hromádky psích exkrementů, je jedno, jak nablýskané a moderní okolní budovy jsou. Vady na kráse Brna uvidíme stále. A právě v tomto ohledu si sáhněme do svědomí. Ruku k dílu musí přidat všichni.