KOMENTÁŘ: Brno roky usilovalo o pozemky, rybník mu vypálil Křetínský
Změna majitele byla do obchodního rejstříku zanesena 23. prosince loňského roku a miliardář si tak užil opravdu štědré Vánoce. Na rozdíl od města Brna, které v tomto případě dostalo nadělenou jen punčochu plnou uhlí…Proč?
Jedním z hlavních aktiv dopravní společnosti je autobusové nádraží Zvonařka, co je však pro město mnohem zásadnější, tak i desítky tisíc metrů čtverečních pozemků. Na části z nich se nachází zázemí Tourbusu, co ale čert nechtěl, zároveň jde o klíčové pozemky, které Brno potřebuje, aby mohlo naplnit jeden ze svých strategických projektů. Hádáte správně, nejde o nic menšího než o přesun vlakového nádraží.
Daniel Křetínský svou prosincovou akvizicí zástupcům jihomoravské metropole tak trochu vypálil rybník. Stal se totiž jediným akcionářem v Tourbusu a především novým zásadním hráčem v roky připravovaném přesunu dopravního uzlu. Jeho nabyté pozemky jsou totiž posledními parcelami, které se státu ani městu dosud nepodařilo vykoupit. Alea iacta est. Kostky jsou vrženy.
Brnu nelze upřít snahu, o jejich zisk usilovalo roky, konkrétně od roku 2014. Jenže s bývalými majiteli společnou řeč nenašlo. Nezbývá proto než doufat, že s majitelem fotbalové Sparty bude v jednání úspěšnější a neskončí jako Zbrojovka na konci loňského května, která v duelu s jeho týmem potupně rupla 1:6.
Ostatně, stačí se podívat na další významné brněnské rozvojové území, a je jasné, že se městu na bitevním poli s pozemky příliš nedaří. V případě lokality za Lužánkami se plánům postavil do cesty podnikatel Libor Procházka a jeho nemovitosti a Brno si tak zatím o fotbalovém stadionu může nechat jenom zdát. Bez vyřešení tamních sporů to prostě nepůjde. Podobnost čistě náhodná.
Doufejme, že se zástupci Brňanů z jednání s Liborem Procházkou poučili. Podle mluvčího magistrátu totiž již se společností EP Real Estate komunikují a zda se jim bude dařit více než v minulých letech, ukáže až čas. Stejně jako to, co za pozemky potřebné pro přednádražní prostor a protipovodňová opatření, nabídnou.
Můžeme jen doufat, že se nebude opakovat situace ne zcela nepodobná pohádce o dědečkovi, který měnil, až vyměnil. Připomeňme si jen, že kvůli stavbě fotbalového stadionu totiž Brno málem přišlo o historicky cenné budovy a někteří obyvatelé domů v centru ve vlastnictví města i o střechu nad hlavou.
Co říct závěrem? Zdá se, jako by v některých cílových rovinkách Brnu docházel dech a aby se mohlo s ovacemi postavit na stupně vítězů, musí naskočit do nového maratonu. Platí to alespoň v případě řešení rozhodujících momentů s pozemky. Na tuto tematiku máme ostatně v jihomoravské metropoli jiné experty. Stačilo by se podívat, jaké se vedly praktiky v souvislosti s parcelami třeba na Masarykově okruhu.
Absit! Jen to ne!