Jak předejít úrazům u dětí při lyžování či bruslení

„Většina pádů u batolat a malých dětí vzniká při běžných aktivitách – chůzi a běhu – a zde není v silách rodičů jim efektivně zabránit. Nejdůležitější je tedy prevence – pohybová průprava odmalička, návyk na pohyb a sport, díky kterému jsou děti obratnější, šikovnější a získávají lepší koordinaci pohybů. V ideálním případě je vhodné také využít přírodního prostředí – např. travnatých ploch, anebo speciálních povrchů, které máme i v našich tělocvičnách. Děti zde tak mohou běhat i padat bez větších obav z následků pádů,“ říká Kristýna Přibylová, majitelka profesionálních dětských tělocvičen Monkey´s Gym.

Zároveň připomíná, jak je důležité nechat děti skákat z překážek úměrně jejich věku a dovednostem a hlídat od počátku správný způsob doskoku a obtížnost postupně navyšovat. Malé děti je vhodné aktivně učit používání rukou při pádu vpřed, aby nedopadaly přímo na obličej. U těch starších je zase třeba stále opakovat, že ruce nesmí být při aktivním pohybu v kapsách, odkud je nestihnou dostatečně rychle vyndat a pád zbrzdit.

Nechytejte děti při pádu za jednu ruku!

„Ráda bych v souvislosti s pády zmínila jednu důležitou věc, kterou většina rodičů dělá běžně, avšak bez vědomí možných následků – rodiče často ve snaze zcela zabránit pádu chytají děti za jednu ruku. Bohužel v takových případech může tímto prudkým pohybem dojít k vykloubení ramenního kloubu. Proto bychom měli děti ideálně chytat za trup (což ovšem mnohdy není možné), případně alespoň na hrozbu vykloubení při zásahu myslet a při méně závažných pádech vyhodnotit nebezpečí dopadu versus nebezpečí vykloubeného ramene,“ varuje Kristýna Přibylová s tím, že při pádu dítěte je důležité, aby rodič zachoval chladnou hlavu. Při větším pádu je nezbytné zjistit rozsah zranění a poskytnout první pomoc.

Malé děti padají poměrně často a většinou naštěstí bez větších následků. Podle odbornice u drobnějších pádů, kde je jasné, že se nic nestalo, pomáhá „dělat, jako že nic“ – nelekat se, zbytečně následky nezdůrazňovat. „Děti se naučí, že pád není žádná tragédie, samy vstanou a jdou dál. Bolístku samozřejmě pofoukáme, můžeme použít nějakou „zázračnou mastičku“, ale pokud nedošlo k žádnému zranění, pak není třeba událost nikterak dál s dítětem řešit. Někteří rodiče mi dokonce říkají, že se při drobném pádu jakoby otočí jinam – že nic neviděli. Děti pak samy vstanou a jdou si dál hrát.“

Návod, jak naučit dítě padat, podle Kristýny Přibylové.

- Děti učíme padat dopředu na kolena a při pádu brzdit dopad rukama – typicky právě při bruslení, kdy je při ztrátě rovnováhy pád dopředu o mnoho bezpečnější než pád vzad – ten děti jen velmi těžko koordinují a mohou si tak velmi ublížit.

- Další možný způsob je pád do strany (například při lyžování) – zde je dobré dětem ukázat, že při nejistotě pohybu je lepší si jakoby sednout bokem ke svahu než nechat lyže nekoordinovaně rozjet a pak padat ve vyšší rychlosti.

- Při skoku z výšek učíme již odmalička doskok do měkkých kolen a oběma nohama současně – nejdříve s dopomocí rodičů a na malé výšce. Postupně děti motivujeme, aby skákaly z vyšších výšek (vždy jen dle jejich schopností a zkušeností). Je dobré je od skoků neodrazovat, protože dítko si zafixuje, že je skok nebezpečný a pak se ho jednak nenaučí správně a navíc se mu bude vyhýbat.

Zdroj: monkeysgym.cz