Fuchsova vila. Co ji nyní čeká a proč?

Jako metropoli tohoto stylu jej označili v roce 2012 například i uznávané New York Times. Jedna z památek, Fuchsova vila, by mohla v budoucnu vlivem plánované přestavby změnit svůj vzhled. S dílem Bohuslava Fuchse se mohou Brňané v centru města setkat téměř na každém kroku. K jeho počinům patří například hotel Avion, Moravská banka na náměstí Svobody, budova hlavní pošty či městské lázně na Kopečné ulici a v Zábrdovicích. Stavbu své vily v Žabovřeskách dokončil stavitel v roce 1928. Třípatrový dům měl půdorys čtverce a k využití přizpůsobil architekt i střechu objektu. V interiéru se nachází hlavní schodiště vedoucí pouze do prvního patra a točité schodiště, které propojuje jednotlivá podlaží a budovu celkově. Na vybavení Fuchs spolupracoval s návrhářem nábytku Janem Vaňkem, tehdejším průkopníkem moderního designu. Patrná je i přístavba, ve které sám stavitel dožil. A právě ta nyní budí emoce. Co se vlastně na rohu ulic Hvězdárenská a Tůmova děje? Dvojvila sice tvoří jeden celek, má však dva vstupy i dva majitele. Větší část s bílou fasádou je od 60. let památkově chráněná, třetina domu, vila Emíllie Wallischové, však kulturní památkou není. A její majitelé zde nyní chystají stavební úpravy.

S nimi ale nesouhlasili nejen sousedé, ale i brněnští památkáři a místní architekti. Již loni proto podal Národní památkový ústav v Brně žádost o zpamátnění i této části stavby. Se svou snahou však neuspěl, ministerstvo kultury správní řízení o prohlášení nemovitosti za kulturní památku ani nezahájilo. Důvod? Proti záměru hovoří výrazné úpravy a zásahy z minulosti, které zohlednily odbory památkové péče magistrátu a jihomoravského krajského úřadu a doprohlášení stávající kulturní památky nedoporučily. Snahu památkářů podpořili i někteří zástupci města Brna, kteří v dopise ministerstvo kultury žádali o přehodnocení názoru. Ani jejich aktivita se však nesetkala s kladným posouzením. Stejně tak nepochodil ani magistrát, který chtěl dotčenou část stavby odkoupit a zřídit zde expozici věnovanou jejímu autorovi Bohuslavu Fuchsovi. Podle doporučení ministerstva kultury by měli majitelé během úprav přihlížet k historickým konstrukcím a původní hmotě objektu. Milovníkům brněnské historie a architektury, stejně jako turistům, kteří do Masarykovy čtvrti za funkcionalistickým skvostem míří, tak zatím nezbývá než doufat, že se podle něj budou autoři přestavby i řídit.