Zaostřeno na veřejné stravování. Výsledek?

Hned pro dvě oblíbená místa gurmánů v brněnském Králově Poli nebyl letošní únor suchý, ale spíše problémový. Alespoň co se SZPI týče. Ta vykonává dozor u provozovatelů potravinářských podniků v oblasti společného stravování od roku 2015.

Vyhlášená restaurace Butcher’s Grill & Pasta si kvůli výskytu švábů, nezabezpečenému podzemnímu podlaží se sklady proti pronikání hmyzích škůdců a zanedbanému úklidu vysloužila druhé únorové pondělí zákaz užívání skladů v podzemní části a prostoru kuchyně. Po nápravě inspekce zákaz hned druhý den zrušila, s provozovatelem však zahájila správní řízení o uložení pokuty.

V sítu kontrolorů SZPI uvízl o dva dny později i známý podnik Burger Inn ve Skácelově ulici. Zde zjistili výskyt hlodavců, stopy po jejich působení a nedostatečné zabezpečení před pronikáním škůdců. I v tomto případě trvalo uzavření pouze jeden den, ani v oblíbené burgrárně se však pokutě majitelé nevyhnou.

Informace o tom, které provozovny se dostaly z důvodu závažného porušení hygienických předpisů do problému, uvádí projekt SZPI Potraviny na pranýři. Kromě toho na webu lidé najdou také záznamy o nevyhovujících šaržích potravin, rizikové webové stránky a výsledky kontrolních akcí zaměřených na určitou konkrétní problematiku trhu.

Školní jídelny a sůl nad zlato

Na školní stravování si na jižní Moravě posvítili pracovníci odboru hygieny dětí a mladistvých Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje se sídlem v Brně. Ti se zaměřili na orientační měření koncentrace soli v polévkách, které se během loňského roku připravovaly ve školních jídelnách.

Kontroly zjistily, že ve většině případů byly polévky přesolené. Ze 135 vzorků prošlo měřením hygieniků 18 z nich, 61 obsahovalo zvýšené množství soli a 56 vysoké hodnoty přesahující 0,7 %, přičemž optimální koncentrace soli je stanovena do 0,4 %. Během měření se zjištěné množství soli v polévce pohybovalo v rozmezí 0,33 gramu až do zarážejících 3,6 gramu na porci.

Ze závěrů hygieniků například také vyplývá, že 55 % jídelen solí takzvaně od oka, 54 % nemá přehled o spotřebě soli a 31 % nečte etikety na výrobcích ohledně množství soli. Ve 3 % byly navíc k dispozici solničky k dochucování polévek a pokrmů. „Součástí měření byla i edukace personálu stravovacího provozu v problematice správného zacházení se solí,“ doplnila Marcela Hadámková, ředitelka odboru hygieny dětí a mladistvých Krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje se sídlem v Brně.