Závislost dětí? Nové drogy i online svět

Stále více mladistvých vyhledává pomoc kvůli psychickým problémům spojeným s rizikovým chováním. Vyplývá to z dat Společnosti Podané ruce. Ta v loňském roce poskytla pomoc v boji se závislostí zhruba 1 700 mladistvým.

Rovněž česká část Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách (ESPAD) 2024 upozorňuje na nízký wellbeing u dospívajících, a to i v evropském kontextu. Zatímco před pandemií COVID-19 vykazovalo známky zhoršeného duševního zdraví 18 % dospívajících, v roce 2024 již 23 %, častěji šlo o dívky. 

Centra Společnosti Podané ruce v Jihomoravském, ale například i Olomouckém či Zlínském kraji evidují, že o pomoc čím dál více žádají mladiství, kteří nepatří do typické rizikové skupiny. „Jsou to děti z úplných rodin s dobrým finančním příjmem. Mnohdy se ani nejedná o děti, které jsou vyčleněny z kolektivu, mají špatný prospěch ve škole nebo se potýkají se šikanou. Jejich vzorec chování je však podobný: současný idealizovaný svět sociálních sítí na ně vyvíjí tlak, který neumějí zpracovat. Často sahají po řešeních, která negativně ovlivňují jejich fyzické, a hlavně psychické zdraví, čímž se dostávají do začarovaného kruhu,“ vysvětlil David Bezdomnikov, oblastní ředitel Společnosti Podané ruce pro Olomoucký a Zlínský kraj.

Ze studie ESPAD je patrné, že třetina dospívajících tráví ve všední den více než 4 hodiny denně na sociálních sítích, téměř polovina sleduje stejně dlouho videa na YouTube a dalších kanálech a 18 % nadměrně hraje digitální hry. Zatímco na sociálních sítích tráví čas především dívky, hraní je nadále doménou chlapců.

Zatímco mladí hráči digitálních her mají sklony k pozdějšímu gamblingu, u dívek je nejvíce ovlivněno sebevědomí. Častěji se u nich objevuje sebepoškozování, poruchy příjmu potravy a také potřeba estetických zákroků. Obě pohlaví mají oproti nerizikovým uživatelům výrazný spánkový deficit, rozdíl činní až dvě hodiny denně.

Nelegální drogu užilo podle ESPAD alespoň jednou v životě 25 % teenagerů, nejčastěji šlo o konopné látky (24 %). Přestože míra zkušeností s konopnými látkami klesá již od roku 2007, zůstává ČR v evropském srovnání na první příčce.

„Kromě konopných látek sledujeme vysokou míru zkušeností se semi-syntetickými kanabinoidy jako je HHC i vysokou míru užívání kratomu,“ uvedla vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti a koordinátorka české části studie ESPAD Pavla Chomynová.

Ten je často spojen se sportem a fitness aktivitami. „Kratom v současné době není regulován, ale je zařazen do návrhu zákona jako psychomodulační látka. Při dlouhodobém užívání u něj vzniká riziko fyzické i psychické závislosti. Abstinenční příznaky se u něj velmi podobají těm u opioidů, například morfinu. Přitom se jedná o stále dobře dostupnou látku,“ upozornil Jindřich Vobořil, předseda správní rady Společnosti Podané ruce a bývalý národní protidrogový kooordinátor.

U mladé generace se také objevuje trend zneužívání antidepresiv a jiných léků na předpis. Naopak zkušenost s alkoholem hlásí 73 % 15letých, zatímco na konci devadesátých let ji mělo až 98 %.