U Brna budují největší centrum pro záchranu holubů. Pomůže až tisícovce ptáků

Když se řekne záchranná stanice pro zvířata, většina lidí si představí ježky, sovy, poštolky nebo srnčata. Jen málokoho napadnou městští holubi. Přitom právě oni patří mezi nejčastěji zraněná zvířata ve městech a podle ochránců přírody se jim odborné pomoci dostává jen výjimečně. To se snaží změnit Institut na ochranu holubů, který nedaleko Brna buduje největší rehabilitační centrum pro holuby v České republice.

Organizace upozorňuje, že postavení městských holubů je v českém právním systému poměrně neobvyklé. Nejsou považováni ani za domácí, ani za volně žijící zvířata, a řada záchranných stanic proto nemá možnost nebo kapacitu je přijímat. Mnoho zraněných nebo nemocných ptáků tak zůstává bez pomoci, přestože denně trpí následky dopravy, nemocí, zamotání do provázků nebo dalších stop lidské činnosti.

Právě tuto mezeru má zaplnit nové rehabilitační centrum. V první etapě nabídne zázemí až pro 1 000 holubů. Součástí areálu budou léčebné prostory, karanténa i prostorné venkovní voliéry. Ty poslouží nejen ptákům v rekonvalescenci, ale také těm, kteří už se kvůli zdravotním následkům nemohou vrátit do volné přírody. Do budoucna chtějí zakladatelé vybudovat areál s kapacitou až 10 000 jedinců, včetně rozsáhlé zasíťované letové plochy, kde budou moci holubi bezpečně létat a žít co nejpřirozenějším způsobem.

Za projektem stojí Světlana Vávrová a Veronika Petráková. Obě se k záchraně holubů dostaly náhodou při pomoci zraněným ptákům. Z jednotlivých případů se postupně stala každodenní činnost a nakonec vznikla organizace, která se dnes věnuje nejen samotné záchraně, ale také léčbě, spolupráci s veterinárními lékaři, sběru odborných poznatků a osvětě veřejnosti.

Právě osvěta je podle zakladatelek stejně důležitá jako samotná péče. Ve společnosti totiž stále přetrvává řada předsudků o městských holubech. Veterinární lékař MVDr. Sebastian Franco upozorňuje, že obavy z přenosu nemocí na člověka bývají často přehnané. Riziko je podle něj při běžném kontaktu nízké a týká se především lidí s dlouhodobou profesní expozicí nebo oslabenou imunitou. Přesto se holubi stále stávají oběťmi nevhodných způsobů regulace, například nebezpečně instalovaných ochranných sítí, ostrých hrotů nebo jiných opatření, která jim způsobují zbytečné utrpení.

Výstavba rehabilitačního centra probíhá postupně a bez podpory velkého investora. Organizace jej buduje převážně svépomocí za pomoci dobrovolníků, veřejné sbírky a materiálních darů. Pokud se podaří zajistit dostatek financí, měla by být první etapa dokončena ještě během letošního léta, aby si zachránění ptáci stihli na nové prostředí přivyknout před zimou.

Nové centrum tak nebude jen místem, kde zranění holubi dostanou druhou šanci. Jeho cílem je také změnit pohled veřejnosti na živočichy, kteří jsou běžnou součástí měst, ale často zůstávají na okraji zájmu.

Zdroj: TZ,presscode