Stará radnice ukazuje svou proměnu. Výstava v Brně odhaluje dosud nepublikované fotografie

Návštěvníci Staré radnice mohou od začátku srpna nahlédnout do historie budovy způsobem, který dosud veřejnost neměla možnost vidět. Výstava Historie, která se právě píše přináší archivní fotografie dokumentující stavební a památkové zásahy do jedné z nejstarších světských staveb v Brně. Snímky pocházejí ze sbírek brněnského pracoviště Národního památkového ústavu a řada z nich podle organizátorů dosud nebyla publikována. Zachycují jednotlivé fáze oprav, zásahy památkářů i výslednou podobu rekonstrukcí a umožňují porovnat dnešní podobu známé památky s tím, jak vypadala ještě před několika desítkami let.

Stará radnice vznikla krátce po založení Brna a během staletí se v ní propojily hned čtyři století architektonických slohů. V interiéru se dodnes dochovaly raně gotické klenby ze 40. let 13. století, pozdní gotiku připomíná proslulý portál s křivou fiálou a nádvoří zdobí renesanční arkáda. Vývoj stavby ovlivnilo také baroko a rokoko, které připomíná freska Josefa Winterhaldera. Na přelomu 19. a 20. století pak radnice získala svou definitivní vnější podobu a výšku věže, která patří k výrazným dominantám historického centra Brna.

Významné změny pokračovaly i ve druhé polovině minulého století, tentokrát už především v podobě památkové obnovy. Dnešní vzhled objektu výrazně ovlivnila rozsáhlá rekonstrukce na přelomu 70. a 80. let 20. století podle projektu architekta Kamila Fuchse. Zásahy se netýkaly pouze fasád a exteriéru. Do historických interiérů tehdy přibyla také díla soudobých brněnských výtvarníků a prvky tehdejší architektury. Důležitým okamžikem byl rok 1983, kdy se na své místo vrátily také dva z nejznámějších symbolů Staré radnice – brněnský drak a kolo.

Archivní fotografie, Národní památkový ústav

Právě proměny z tohoto období zachycuje významná část vystavených fotografií. Dokumentace vznikala v době, kdy na obnovu objektu dohlížel tehdejší Státní ústav památkové péče a ochrany přírody, jehož nástupnickou organizací je dnešní Národní památkový ústav. Dochované snímky mají proto nejen dokumentární hodnotu, ale představují také svědectví o tom, jak se v průběhu 20. století měnil přístup k obnově a ochraně jedné z nejvýznamnějších brněnských památek.

„Chtěli jsme ukázat, že radnice, kterou dnes vnímáme jako danou a neměnnou, je ve skutečnosti výsledkem neustálých proměn a rozhodnutí několika generací. Fotografie z archivu NPÚ jsme z velké části vytahovali poprvé na světlo – a je fascinující sledovat, jak se stavba měnila i v tak nedávné době, jako jsou sedmdesátá a osmdesátá léta,“ uvedl historik a kurátor výstavy Michal Konečný.

Význam Staré radnice potvrdilo také její zařazení mezi národní kulturní památky v roce 2024. „Stará radnice není jen architektonickou památkou, ale živým svědkem celé historie Brna. Zápis na seznam národních kulturních památek v roce 2024 jen potvrzuje, že jde o poklad, o který je potřeba pečovat s maximální citlivostí – a zároveň ho co nejvíc otevírat lidem, kteří v Brně žijí nebo ho přijíždějí poznávat,“ uvedla ředitelka TIC BRNO Jana Tichá Janulíková.

Výstavu pro nádvoří Staré radnice připravil Michal Konečný společně s grafikem Jakubem Poláchem a mladými architekty Štěpánem Smolkou, Ondřejem Bradávkou, Tomášem Lovětinským, Martinem Voldánem a Eliškou Homolou. Podoba instalace přitom záměrně reaguje také na současnou opravu radnice. Výstavu Historie, která se právě píše mohou zájemci navštívit zdarma až do konce září a při běžné návštěvě nádvoří si prohlédnout fotografie, z nichž mnohé se před veřejností objevují vůbec poprvé.

Zdroj:TIC Brno