Spotřeba balené vody roste. S ní i ekologická stopa a zátěž pro planetu

Spotřeba balené vody na světě míří do nových rekordů a rok 2024 se stal dalším zlomovým milníkem. Podle údajů Euromonitor International lidstvo vypilo přibližně 426 miliard litrů balené vody, tedy o více než polovinu více než před deseti lety. Každou minutu se na světě prodá více než 1,2 milionu plastových lahví a celosvětově se 97 % balené vody prodává v plastu. Přestože se mnohým může zdát, že balená voda je pohodlným a samozřejmým produktem, její rostoucí spotřeba má čím dál viditelnější ekologické dopady.

Zvýšený zájem o balenou vodu přitom není fenoménem jen velkých světových metropolí. Trend je patrný i v českých městech, včetně Brna, kde spotřebitelé sahají po balené vodě často z pocitu komfortu, rychlosti nebo kvůli preferované chuti. Ve skutečnosti však právě tato pohodlnost vyvolává řadu ekologických otázek – a to nejen kvůli plastovým obalům, ale také kvůli dopravě, skladování a logistice.

Odborníci upozorňují, že zejména přeprava balené vody na stovky kilometrů představuje značnou zátěž pro klima. Podle výzkumů může být uhlíková stopa balené vody až dvoutisíckrát vyšší než u obyčejné vody z kohoutku.
„Přeprava těžkých balených vod na stovky či tisíce kilometrů je zbytečná zátěž pro životní prostředí. Podle některých studií pak uhlíková stopa balené vody je až dvoutisíckrát vyšší než běžná voda z kohoutku,“ připomíná Jaroslav Žák ze společnosti BWT.

Plastové lahve navíc často nekončí tam, kde by měly. I když se mnoho lidí snaží recyklovat, velká část plastů se stále hromadí na skládkách nebo končí ve světových oceánech. Tento problém se týká všech zemí bez rozdílu – od pobřežních regionů až po vnitrozemské oblasti, jako je jižní Morava.

Zajímavý je i historický kontext, který ukazuje, že balená voda rozhodně není moderním výmyslem posledních desetiletí. Její příběh sahá až do roku 1622, kdy se v anglickém Holywellu začala pramenitá voda stáčet do keramických nádob. V průběhu staletí se stala skutečným artiklem evropského lázeňství a značky jako Vichy nebo Apollinaris patřily k prvním mezinárodním pojmům. Moderní výbušný rozvoj však přišel až v roce 1973 s vynálezem PET obalu, který umožnil levnou masovou výrobu i přepravu.

V současnosti přitom stále více odborníků zdůrazňuje, že právě kvalitní kohoutková voda je ekologičtější i ekonomičtější volbou než balená voda. V Brně to platí dvojnásob — zdejší vodárny jsou dlouhodobě hodnoceny jako jedny z nejlepších v ČR. Řada domácností i firem proto přechází na řešení, která kvalitu kohoutkové vody ještě zvýší, například pomocí filtrů nebo domácích výdejníků.

Na tyto možnosti upozorňuje i Jaroslav Žák: „Na světě se každou minutu prodá 1,2 miliónu jednorázových plastových lahví. Navíc jsou přepravovány na velké vzdálenosti, čímž vznikají zbytečné emise CO2. Řešením tohoto problému může být filtrace běžné kohoutkové pitné vody a její speciální úprava. Příjemnou variantou je tzv. poddřezové řešení, kdy máte chutnou a zdravou vodu přímo z kohoutku. Nebo stále populárnější forma speciálního výdejníku, který lze umístit kdekoliv v bytě. Tato voda je zbavena bakterií, mikroplastů a dalších nežádoucích látek, které často obsahují vody v plastových lahvích ze supermarketů. A jako bonus je navíc přidán i hořčík a další minerály. Nejen, že tedy šetříte planetu, ale i peníze za nákup a dopravu balených vod,“ dodává.

Z dat i hlasů odborníků je zřejmé, že budoucnost pitné vody se bude ubírat směrem k větší udržitelnosti, lokálnosti a uživatelskému komfortu bez zbytečné ekologické zátěže. Pro Brňany i obyvatele okolních obcí je tak možná ideální doba znovu objevit to, co mají přímo doma — kvalitní vodu z kohoutku.

Zdroj:aspen.pr