Polsko od 1. října spouští zálohy na PET a plechovky. Česko zůstává posledním „ostrovem“ bez zálohování

Zastánci záloh připomínají, že Česko dlouhodobě nevysbírá potřebné množství obalů: zhruba 73 % PET a asi 36 % plechovek. Cenný materiál tak často končí na skládkách či ve spalovnách a stát podle nich ročne platí na sankcích až dvě miliardy korun. Navíc hrozí, že okolní zálohující země si „uzavřou“ své materiálové smyčky a kvalitní recyklát bude pro české výrobce hůře dostupný.

„Zavedení záloh je investice, která se vyplatí životnímu prostředí i ekonomice. Přestaneme platit pokuty a materiál se vrátí do výroby,“ říká Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování.

Co by zálohy v praxi přinesly (podle iniciativy)

• Vyšší sběr a méně nepořádku: v zemích se zálohováním klesá počet pohozených obalů o 80 % a více.

• Cirkularita materiálu: PET a hliník se lépe vrací do výroby nových obalů, místo aby končily ve spalovnách.

• Úspory pro stát i obce: snížení sankcí a menší náklady na úklid a likvidaci odpadu.

Zálohy mají i veřejnou podporu: podle průzkumů si je přeje 76 % Čechů, a 9 z 10 je podporuje, pokud se obaly skutečně vrátí do oběhu pro výrobu nových lahví a plechovek.

Jak má systém vypadat

Ideální model má být jednoduchý a dostupný: jednotná výše zálohy, široká síť prodejen (velké s automaty, menší i ruční sběr), správa neziskovou organizací kvůli transparentnosti. Cílem je motivovat spotřebitele a současně zajistit kvalitní recyklát pro výrobce.

Podle pravidel PPWR bude muset Česko v blízkých letech zásadně zvýšit sběrné cíle pro nápojové obaly. Pokud jich v roce 2026 nedosáhne (u PET a plechu min. 80 %), bude mít na zavedení záloh dva roky. S ohledem na start systému v Polsku a fungující zálohy v okolních zemích stojí nová vláda před rychlým rozhodnutím.

Zdroj: podklady Iniciativy pro zálohování