Reklama
reklama

Pašijový týden je na Moravě plný tradic

Jižní Morava je nejen krajem vína, ale také tradic, které měly ve významné dny vykoupit každodenní tvrdou dřinu. Ke svátkům se pojí zvyky, z nichž některé mají své kořeny již v době předkřesťanské. Nejinak je tomu i v případě Velikonoc, jejichž původ sahá až k pohanské tradici.

Nejvýznamnější křesťanský svátek oslavuje vzkříšení Ježíše Krista, které se původně slavilo každou neděli. Změna přišla až v roce 352 našeho letopočtu, kdy církev stanovila, že se bude spasitelova mučednická smrt uctívat pouze v jediném období v roce.

Svátky jara, jak bývají Velikonoce také nazývány, jsou pohyblivé a nemají stanovené své pevné datum v kalendáři. Z rozhodnutí církve se den Kristova vzkříšení slaví vždy v první neděli po prvním jarním úplňku. V letošním roce Velikonoční pondělí připadá na 18. dubna.

Jak vypadá pašijový týden na Moravě? Svatý týden zahajuje Květná neděle zvaná také Palmová, která připomíná slavný příjezd Ježíše Krista do Jeruzaléma. K tradičním zvykům patří požehnání ratolestí, svatá mše, svěcení kočiček a čtení pašijí.

Výzdobu modrým nebo fialovým suknem přináší do kostelů Modré pondělí. Podle tradice na něj bylo lidem zakázáno vykonávat jakoukoliv práci, a i v dnešních dnech by proto mělo být spíše dnem odpočinku a nabírání sil.

Ty hospodyňky využijí na Šedivé úterý, které má patřit úklidu a následným přípravám na oslavy, zároveň je i posledním dnem před půstem. Vystrnadit zlé duchy z domu je jedním z cílů Škaredé středu. Její název odkazuje na zradu Jidáše Iškariotského a pokračovat by během ní měla očista domácnosti, tradičně se vymetaly i komíny. Zároveň se tradovalo, že kdo se bude v tento den škaredit a mračit, zůstane mu zakaboněná tvář i po všechny další středy v roce.

Následující den svatého týdne je význačný z hlediska modliteb a pověr. Na Zelený čtvrtek se také pečou Jidáše a přednost dostávají zelené pokrmy, které podle pověry zaručí dobrou formu po celý rok, stejně jako čtvrteční omytí ranní rosou. Po svaté mši také umlknou všechny zvony, které odletí do Říma a rozezní se opět až na Bílou sobotu.

Mezitím se však ke slovu dostane doba smutku a ticha, kterou přináší Velký pátek a připomínka Ježíšova ukřižování. Na Bílou sobotu se již zraky upnou na přípravu obřadních pokrmů, například mazance a beránka, které jsou v neděli na Boží hod velikonoční posvěceny, pletou se pomlázky a zdobí vajíčka.

Oslavy Kristova vítězství nad smrtí propuká naplno na Velikonoční pondělí, zvané rovněž Červené. Dívky dávají šlaháčům připravená vajíčka a na pomlázky váží mašle, na stolech nesmí chybět velikonoční beránek, vajíčka, bohaté pohoštění, a protože jsme na jižní Moravě tak samozřejmě také slivovice.

Autor: 
Lenka Gregorová
Aktuálně
Spojení parkové a přírodní části, místa pro lidi i pro přírodu. Takový přístup zvolil vítězný tým krajinářského architekta Radka Prokeše. V příštích letech začne podle jejich soutěžního návrhu...
19.05.2022 - 08:50
Brněnský park Kraví hora se stane v úterý 24. května centrem osvěty boje proti cévní mozkové příhodě (CMP). V ČR následkem mrtvice umírá 6 tisíc lidí ročně bez ohledu na věk. Přitom při včasném...
18.05.2022 - 07:40
Mise pod hlavičkou Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) má za cíl potvrdit vhodnost a bezpečnost lokalit českých jaderných elektráren. Seismická vhodnost českých jaderných lokalit je...
17.05.2022 - 14:54
Špatné zprávy se obvykle často opakují a šíří se rychleji než ty dobré, což může zkreslovat dojem o celé společnosti. Ta však rozhodně není tak zkažená, jak si možná mnozí myslí. Strážníci se o tom...
17.05.2022 - 11:11
Dopravní podnik města Brna se v další části své kampaně zaměří na bezpečnost chodců při přecházení. Ti na mnoha místech zahloubaní do mobilních telefonů vstupují do silnice nebo kolejové dráhy bez...
17.05.2022 - 08:01
Doba keltských osadníků, středověk a pohanské tradice nebo prostředí císařského dvora. To vše a mnohem víc zažijí na vlastní kůži během jediného večera návštěvníci zámku v Mikulově. V pátek 20....
16.05.2022 - 20:05
Komentáře