Reklama
reklama

Netrpělivé srdce herce Radúze Máchy

Herec Radúz Mácha pochází z Valašska, z malebného Rožnova pod Radhoštěm. Po absolvování Janáčkovy akademie múzických umění v Brně se před jedenácti lety, kdy mu bylo pouhých čtyřiadvacet, stal členem činohry Národního divadla. V překonávání životních peripetií mu pomáhá povaha sportovce, který se jen tak snadno nevzdává, a pevná vůle neustále na sobě pracovat. V roce 2017 obdržel Cenu ředitele Národního divadla pro mladého umělce do pětatřiceti let a následující rok v nápadité inscenaci Zweigovy Netrpělivosti srdce svým strhujícím výkonem zaujal odborné recenzenty i diváky.

Široká veřejnost ho zná z úspěšných televizních seriálů Cesty domů, Já Mattoni či nyní aktuálně vysílaného seriálu televize Prima 1.MISE. Z filmů, ve kterých se Radúz Mácha objevil lze zmínit například Případ dvou básníků, Přijde letos Ježíšek? a Všiváci. Radost mu přináší také spolupráce s Letními shakespearovskými slavnostmi, kde spolu s hereckými kolegy slaví již šestou sezonu úspěch s inscenací Mnoho povyku pro nic legendárního Jiřího Menzela a s proslulou režisérskou dvojicí Skútr loni premiérovali shakespearovskou romanci Bouře.

Manželkou Radúze Máchy je baletka Marta Máchová Drastíková, se kterou mají dvě malé děti Matyldu a Huberta a oba dva jsou v angažmá Národního divadla v Praze.

Radúzi, vzpomenete si, jaké to bylo, když jste se o nabídce zahrát si ve Stavovském divadle hlavní postavu v inscenaci světově proslulého románu Stefana Zweiga Netrpělivost srdce?

Když mi Daniel Špinar nabídl roli Antona v Netrpělivosti srdce, přiznal jsem se mu, že ten román neznám, a tak mi vylíčil, o jakou roli jde. Že vše závisí na mně a že prakticky neslezu z jeviště. A ať se připravím na hodně textu. Že by bylo dobré, kdybych se přes prázdniny už scénář začal učit. A že očekává osobní invenci. Ať do té role přinesu něco ze sebe. Ihned jsem si román přečetl a ohromně se mi líbil. A bylo mi jasné, že teď je ten okamžik, na který jsem v Národním divadle sedm let čekal. Že konečně přišel!

Co pro vás bylo v této inscenaci nejtěžší?

Několikrát za představení vystoupit z role. Ctít takový ten zcizující efekt brechtovského stylu, dokázat oddělit ty dvě polohy. Na tom jsem musel nejvíc pracovat. Také jsem se snažil „ukormidlovat“ své prožívání. Měl jsem přední stranu scénáře zhusta popsanou slovy z připomínek: křeč, tlustě, ruské divadlo, na první dobrou, buldozer, antika – která jsou různě přeškrtaná a pod tím zvýrazněná hesla jako: Rakousko, lehkost, barvy, překvapovat, umyslet to hlavou… Jiné scénáře takhle hustě popsané nemám.

Jak moc byly pro vás důležité kostýmy a výprava?

Pro chápání Antonovy povahy, když jsem ji četl v románu, mi přišlo velmi příznačné jeho řešení situací, jejichž tíhu neunese. Prostě vždy uteče jako malý kluk. Běží a běží. Zklamalo mě, že ve scénáři tohle nebylo. Ale ještě jsem v tu dobu nevěděl, že na jevišti bude točna. Vyjádřit tohle všechno točnou považuji za dokonalý nápad. Ona vlastně znázorňuje Hofmillerovo pochroumané svědomí, které se mu neustále točí a motá hlavou. Není z něj úniku. A kostýmy nám pomáhají k potřebné stylizaci celé inscenace včetně hraní. Už tím, jak jsou rakousky pintlich.

Jak inscenaci vzali diváci?

Přiznám se, že v takové míře jsem nic podobného nezažil. Po premiéře za mnou chodilo hodně lidí a upřímně mi gratulovalo. Také mi jich spousta psala i volala. Chtěli si se mnou povídat, co v inscenaci viděli, jak na ně má role působí, že mě takhle ještě hrát neviděli. To samozřejmě potěší. Dodává mi to energii. Po premiéře vyšlo i dost hezkých kritik.

Být celý čas na jevišti musí být velmi vyčerpávající.

První veřejná generálka a předpremiéra byly ve stejný den. Při večerním představení jsem byl asi dvě minuty během hraní úplně mimo. Mozek vypnul a potom už vůbec nevím, co jsem těch pár minut dělal a říkal… Ale dohráli jsme. Konec už si celkem pamatuji. Akorát jsem si pak musel za oponou na pár minut lehnout. Později jsem si vytvořil takový rituál, že si před začátkem dám dva hroznové cukry a zapiju to kolou. Po představení mi pak nějakou dobu trvá dostat ze sebe zbylé emoce, a navíc mám problém, že občas trpím na migrény. Musím sice vynaložit spoustu energie, ale stojí to za to. Mám z té příležitosti obrovskou radost a vím, že za to musím platit takovou daň. A je mi jasné, že něco podobného se už nemusí opakovat.

Po třech letech od divadelní premiéry jste dostal nabídku natočit Zweigův román jako audioknihu. Jaké to bylo?

Jsem Supraphonu opravdu velmi vděčný za tuto možnost. Mohl jsem při přípravách znovu hlouběji proniknout do tohoto úžasného románu a najít v něm opět něco nového a podnětného k hraní při dalších reprízách na jevišti. Mikrofon nabízí určitou intimitu hereckých prostředků. Za nejtěžší považuju asi audio ztvárnění všech ostatních vedlejších postav při jejich přímých řečech. Ale celkově mě ta práce opravdu nesmírně bavila, naplňovala.  Nahrávání audioknihy jsem si užil a znovu prožil celý Antonův příběh. Bez škrtů, divadelních zkratek a stylizace. Jen můj hlas, kniha a mikrofon. Krásná výzva. 

Co říkáte na současnou oblibu audioknih?

Audioknihy a taky podcasty poslouchám v této době stále častěji při delších procházkách, kdy si snažím vyčistit hlavu od černých myšlenek, které způsobuje současný složitý život s pandemií coronaviru a teď i s válkou v zádech. Jsem opravdu upřímně šťastný, že jsem k nim našel cestu i jako tvůrce. Je to pro mě vlastně další nová herecká disciplína, kterou se snažím ovládnout a zlepšovat se v ní. Poslouchám zkušenější, učím se technicky a po smyslu zpracovat text při domácí přípravě, snažím se slyšet vlastní chyby. Je to ještě dlouhá cesta k tomu, kam bych chtěl dojít, ale každá další spolupráce na audioknize mě posune vždy o krok dál. Díky za to!

Vladan Drvota

Autor: 
redakce
Aktuálně
Spojení parkové a přírodní části, místa pro lidi i pro přírodu. Takový přístup zvolil vítězný tým krajinářského architekta Radka Prokeše. V příštích letech začne podle jejich soutěžního návrhu...
19.05.2022 - 08:50
Brněnský park Kraví hora se stane v úterý 24. května centrem osvěty boje proti cévní mozkové příhodě (CMP). V ČR následkem mrtvice umírá 6 tisíc lidí ročně bez ohledu na věk. Přitom při včasném...
18.05.2022 - 07:40
Mise pod hlavičkou Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) má za cíl potvrdit vhodnost a bezpečnost lokalit českých jaderných elektráren. Seismická vhodnost českých jaderných lokalit je...
17.05.2022 - 14:54
Špatné zprávy se obvykle často opakují a šíří se rychleji než ty dobré, což může zkreslovat dojem o celé společnosti. Ta však rozhodně není tak zkažená, jak si možná mnozí myslí. Strážníci se o tom...
17.05.2022 - 11:11
Dopravní podnik města Brna se v další části své kampaně zaměří na bezpečnost chodců při přecházení. Ti na mnoha místech zahloubaní do mobilních telefonů vstupují do silnice nebo kolejové dráhy bez...
17.05.2022 - 08:01
Doba keltských osadníků, středověk a pohanské tradice nebo prostředí císařského dvora. To vše a mnohem víc zažijí na vlastní kůži během jediného večera návštěvníci zámku v Mikulově. V pátek 20....
16.05.2022 - 20:05
Komentáře