Lesníci likvidují škody po červnové kalamitě, zákaz vstupu do lesů však stále platí

Kvůli místy komplikovanému přístupu a nebezpečným skrumážím poškozených stromů bude zpracování kalamity, která nejvíce zasáhla oblast mezi obcemi Křtiny, Habrůvka, Jedovnice, Bukovinka a Bukovina, probíhat po celou dobu vydaného zákazu vstupu do lesů. Tedy až do konce letošního září.

„I po skončení zákazu vstupu do lesů budou i nadále, a to až do zámrazu, pokračovat opravy poškozené lesní cestní sítě. Ty už budou ale označeny přímo v terénu informačními tabulemi omezujícími pohyb po jednotlivých cestách,“ vysvětlil vedoucí výroby ŠLP Křtiny Čestmír Šnoblt.

Nebezpečí znehodnocení dříví a kůrovcové kalamity

Jednou z priorit bylo včasné zpracování spadlých stromů i polovývratů, aby nedošlo k znehodnocení dříví. Jeho celkový objem určený ke zpracování činí podle vedení ŠLP Křtiny 40 300 m³.

„Z tohoto objemu se jedná zhruba o 14 000 m³ smrkového dříví, které se, pokud to situace v porostech dovoluje, zpracovává přednostně a neprodleně je expedováno z lesa k odběratelům. Kromě toho odhadujeme, že se v porostech nachází 13 000 m³ polámaného nebo jinak poškozeného buku, 4 300 m³ modřínu a 3 200 m³ dubu,“ upřesnil ředitel ŠLP Křtiny Tomáš Vrška.

V případě jehličnanů je navíc nutné eliminovat nebezpečí kůrovcové kalamity.

Chemické ošetření jen okrajově

Protože se většinou jedná o smíšené porosty, nemohou lesníci při zpracování preferovat pouze kmeny smrků. „Okamžité zapojení vlastních zaměstnanců a následné nakontraktování dodavatelských subjektů nám ale i navzdory této překážce umožňuje postupovat při likvidaci poměrně svižně a věříme, že nebude nutné přijímat opatření k ochraně lesa, respektive k chemickému ošetření skládek dříví přistoupíme pouze okrajově,“ popsal situaci Čestmír Šnoblt.

Škody

Postupná likvidace zpřesňujeme plochy, kde vznikne holina. „Už teď je jisté, že jich bude méně, než jsme očekávali. Poškozené stromy jsou na více místech roztroušeny po porostu. Stromy vyklízíme šetrně, takže nebude nutné řešit obnovu těchto míst, zvládnou se obnovit samovolně. Jaká bude situace na větších kalamitních plochách, budeme moci zhodnotit až po jejich vyklizení,“ uzavřel Tomáš Vrška.