Kraj opatřením usnadňuje likvidaci agresivního pajasanu

Pajasan žláznatý odborníci umisťují na přední příčky v seznamech invazních druhů. Okřídlené nažky této exotické dřeviny se lehce šíří větrem, semenáčky rychle rostou a z kořenů vylučují látky toxické pro okolní rostliny, proto snadno ovládají nové prostředí na úkor původních druhů. Negativní dopad má i na lidskou činnost – je nepříjemným plevelem v zemědělství, jeho prostřednictvím se přenáší patogen způsobující zlaté žloutnutí révy. Rozsáhlý kořenový systém narušuje stavby, ze žlázek na listech se uvolňují nepříjemně páchnoucí látky, květy produkují alergenní pyl.

Krajský úřad Jihomoravského kraje vydal v srpnu pro pajasan žláznatý opatření obecné povahy, kterým stanovuje priority a upravuje postupy při regulaci této invazní rostliny. „Toto opatření navazuje na stávající evropskou i národní legislativu a doplňuje ji na regionální úrovni. Kromě toho, že stanovuje bližší podmínky pro regulaci pajasanu, pro tento účel povoluje výjimku ze základních podmínek ochrany přírodních rezervací, a to k používání biocidů v jejich prostředí.  Za jistých podmínek je tak možný vstup a používání těchto chemických prostředků v těchto chráněných územích,“ vysvětluje situaci náměstek hejtmana pro oblast životního prostředí Lukáš Dubec.

Opatření vychází z odborného dokumentu „Zásady regulace pajasanu žláznatého“, který nechalo vypracovat Ministerstvo životního prostředí.

„Obvyklé způsoby kácení jsou u pajasanu neúčinné, protože vyniká velmi vysokou schopností regenerace a na poškození reaguje intenzivním růstem mladých výhonků. Je tedy nezbytné použít herbicid,“ říká náměstek Dubec. Vhodné metody, které se dobře osvědčily, popisují výše zmíněné Zásady regulace a také standard Agentury ochrany přírody a krajiny zaměřený na likvidaci vybraných invazních druhů rostlin.

Pajasan roste i v nepříznivých podmínkách, snáší sucho a znečištění. Pro svou odolnost a nenáročnost býval vysazován do větrolamů, k ozelenění ploch podél komunikací i do městského prostředí. „Na jižní Moravě se rozšiřuje především v okolí někdejších výsadeb a lze předpokládat, že s měnícím se klimatem bude tento proces nadále zrychlovat. Je důležité, aby se informace o jeho vlastnostech dostaly do povědomí veřejnosti a aby se do jeho regulace zapojili v rámci běžné péče správci, uživatelé a vlastníci pozemků,“ dodává Lukáš Dubec.

TZ: JMK