KOMENTÁŘ: Brno občas připomíná jeden velký cirkus. Proč nyní město řeší, zda ty tradiční, se zvířaty, omezit?

Anketu s dotazem, zda má město Brno pronajímat své pozemky cirkusům s divokými druhy zvířat, představil na sociální síti České pirátské strany – Jihomoravský kraj druhý náměstek primátorky Tomáš Koláčný. „Jelikož téma drezury divokých zvířat, nenaplnění jejich přirozených etologických potřeb při chovu ve stísněných prostorách cirkusových klecí a z toho plynoucí stereotypní a patologické projevy cirkusových zvířat jsou tématem, které pravidelně rezonuje i v Brně, rozhodlo se vedení města uspořádat anketu a zjistit, zda Brňáci chtějí, aby se v Brně městské pozemky za účelem drezury divokých druhů zvířat pronajímaly,“ uvedl na profilu.

A hned v úvodu celé akce zavdal několik otázek k zamyšlení. Třeba v tom, zda je s danou tematikou zcela srozuměn. Příklad? Divoká zvířata dle definice zakotvené i v české legislativě v cirkusech totiž vůbec nevystupují.

Má-li být jedním z hlavních témat etika, měla by platit na obou stranách. Každá mince je totiž má. A v našem případě stojí na jedné z nich anketa, jejíž samotné zpracování vysílá na první pohled čitelný signál. Stačí jedním okem mrknout na grafický vizuál zahaleného slona a člověk má hned jasno, která ze dvou nabízených možností je podle tvůrců ta správná. „Váš názor nás zajímá,“ píše pirátský náměstek Tomáš Koláčný. A zvláště ten, který vám sami nabídneme, chtělo by se dodat.

Zdá se, jako by Brno hledalo jednoduché rozuzlení mnohem složitějšího tématu. Doporučit městským částem omezení pronájmu pozemků všem cirkusům, což by se v závislosti na výsledcích ankety mohlo stát, je totiž mnohem snazší než oddělit zrno od plev. A zase ta etika.

Problematiku životních podmínek zvířat dlouhodobě řeší speciálně zřízená expertní skupina, v níž jsou rovnocenně zastoupeny zainteresované strany. Tedy zástupci cirkusů, zoologických zahrad, Ústřední komise pro ochranu zvířat, Státní veterinární správy a v neposlední řadě i ministerstva životního prostředí a ministerstva zemědělství. To sice v říjnu loňského roku plánovalo opatření v rámci novely zákona na ochranu zvířat proti týrání, které by zakázalo drezuru a vystupování zvířat v manéžích úplně, vláda však nakonec schválila novelu, která zpřísnila pravidla pro vystupování zvířat v cirkusech a zavedla licence pro veřejná vystoupení. Je tedy nutné snažit se v Brně regulovat již regulované a sledovat již sledované? Zdá se, jako by levá ruka nevěděla, co dělá pravá. Respektive, jako by tu pravou spíše nechtěla poslouchat.

Zkrátka, jak se říká, kdo chce, cestičku si vždycky najde. Nevede ho však zvolená cesta o krok zpět? A nutno podotknout, že nejde o krok ptačí, ale spíše mílový.

Brno má ankety rádo. Otazník však visí nad tím, do jaké míry jsou pro jeho obyvatele smysluplné a zda nejde jen o snahu opít je pomocí ožehavých témat rohlíkem. Ostatně, vzpomeňme si na nedávnou historii a hlasování o názvu pro chystané vlakové nádraží. Lidé rozhodli, opravdu ale budou nakonec cestující vystupovat ve stanici Brno-Šalingrad? Neměla by se proto raději pozornost města upřít k nástrahám, které budou Brňany v parném létě bolet mnohem palčivěji?

Otázkou, kterou nyní řešíme, není to, zda do cirkusů zvířata patří, či nikoliv, to už je jiná pohádka. Je jí naopak to, proč vrcholní představitelé města vynakládají energii, čas i finance na zkoumání něčeho, co v anketách vůbec potřeba zkoumat není. Brňané totiž mohou vlastní názor na to, zda si cirkusy ve svém městě přejí, vyjádřit mnohem snazší cestou. A to tak, rozhodnou-li se cirkusová představení navštívit, či nikoliv. Kde je poptávka, tam je i nabídka, a naopak. A jak se nedávno ukázalo při dosud jediném letošním hostování cirkusu v jihomoravské metropoli, poptávka zde zatím je.