KOMENTÁŘ: Méně je někdy více. Dopravní podnik se odvázal ve své kampani a schytal kritiku

V ní DPMB podle jeho generálního ředitele Miloše Havránka vsadil na lehkou nadsázku, vtip a jednoduchost, při prozkoumání všech 17 vizuálů to ale vypadá, že se vydal směrem k estrádnímu humoru a stereotypnímu smýšlení, které od cestování vozy MHD spíše odradí.

Příklad? „Jsme nejlepší místo pro drby“, hlásá například leták se třemi ženami, které působí, že by se od nich mohla učit i Kelišová. Děkuji, ale raději půjdu pěšky, chtělo by se říci.

Největší vlnu kritiky schytal ve městě pod Špilberkem vizuál s heslem „Jsme vaše seznamka“, který znázorňoval mladíka vilně si prohlížejícího dívku, jež stojí před ním otočená zády. Jako nevhodně zvolený způsob komunikace jej označila například výkonná ředitelka neziskové organizace Konsent Johanna Nejedlová. Protože nejen podle ní evokoval to, že muž ženu obtěžuje, cestující jej ve vozech již neuvidí. Dopravní podnik se raději rozhodl pro jeho přepracování.

Že v tematice jazykového sexismu bruslí na tenkém ledě, ukázal DMPB již před dvěma lety. Tehdy vzbudil smíšené reakce s náborovou kampaní. „Chceš legálně cinkat na holky? Staň se řidičem šaliny“ nebo „Chceš, aby za tebou holky běhaly? Staň se řidičem MHD!“ zněly některé z jejích sloganů.

V roce 2021 ukázal výzkum Odboru rovnosti žen a mužů Úřadu vlády o výskytu sexuálního obtěžování ve veřejné dopravě, že jej v tuzemsku zažila každá třetí žena a každý desátý muž. A tak zatímco pražský dopravní podnik loni v létě spustil kampaň „Obtěžování do MHD nepatří. Ani nikam jinam“ upozorňující na tuto problematiku, v brněnské MHD se cinká a nevhodně seznamuje.

Netřeba dělat z komára velblouda, zároveň jej však ani brát na lehkou váhu. I historie totiž ukazuje, že to, co se odehraje ve veřejné dopravě, může mít významný celospolečenský dopad. Stačí připomenout rok 1955 na jihu Spojených států a Rosu Parksovou, matku hnutí za práva černochů, která odmítla v autobuse uvolnit místo bělochovi a uvedla tak do pohybu dění, které vedlo k zrovnoprávnění Afroameričanů.

Chybovat je lidské a podle Goetha činí chyby člověka sympatickým. Sympatické by především bylo, kdyby akciová společnost, jejímž jediným akcionářem je město Brno, volila svou komunikaci s cestujícími s rozvahou.

Škoda, že se v Brně nenechali inspirovat například Vídní, kde kampaň „Město ti patří“ propojila veřejnou dopravu s běžným životem lidí mnohem promyšlenějším způsobem. Třeba již v roce 2001 odhrabával na billboardu muž zcela zasněžené auto, aby následně zjistil, že vůbec není jeho, zatímco mu v pozadí projíždějící tramvaj dává jasný signál, že si tuto řeholi mohl v klidu odpustit. Lepší motivace pro jízdu v MHD, nemyslíte?