KOMENTÁŘ: Bydlím, tedy su? Brno opouští projekt rychlého zabydlování bezdomovců

O tom, že se Housing first dostal v Brně na mnoha frontách do popředí zájmu a po celou dobu své existence vířil emoce, svědčí například i stejnojmenná sezóna 2023/2024 Divadla Husa na provázku a během ní uvedená inscenace Reality. Ta z brněnského dění kolem pilotního projektu, jenž do České republiky přinesl osvědčenou metodu ukončování bezdomovectví, vychází.

Bydlení především, Housing first. V roce 2016 odstartovala jihomoravská metropole pod taktovkou hnutí Žít Brno směr sociálního bydlení, který stojí na myšlence, že lidé v té největší nouzi nejprve potřebují získat stabilní bydlení, aby mohli dále pracovat na zlepšení dalších aspektů svých životů. To, co bylo nejprve vlastní sociální politikou města, se v roce 2018 s nástupem ODS do vedení nejprve okleštilo pouze na ty projekty, které čerpaly finance z evropských dotací, a od přelomu září a října letošního roku odzvonilo i jim.

Nově se bude v Brně přidělovat sociální bydlení pouze podle pořadníků a žadatelé budou muset splnit určitá kritéria, například řešit své problémy týkající se splácení dluhů či získání stabilního zaměstnání. Čím více bodů, tím výše v pořadníku. Cesta vcelku logická. A jak se říká, i cesta může být cíl.

Podle náměstka primátorky Roberta Kerndla myslí nový systém na ty nejpotřebnější, například matky samoživitelky, děti z dětských domovů či seniory. Vychází navíc vstříc i starostům jednotlivých částí, kterým dříve vadilo, že se bodově zvýhodňují ti nejproblémovější lidé.

Podtrženo, sečteno a zjednodušeně řečeno, k dispozici již nebudou byty určené pro ty na úplném dně, kteří se nacházejí mimo jakékoliv bodovací škály. To automaticky vyloučí některé skupiny například narkomany. Opět logické. Nemyslí si to ale třeba Martin Freund, jenž stál u zrodu projektů Housing first a Rapid Re-housing. Problém bezdomovectví se bude podle něj prohlubovat, protože právě ti nejchudší jsou v tomto ohledu nejzranitelnější, topí se v dluzích, jsou často závislí, ať již na drogách či alkoholu, a bez pomoci svou situaci nezmění.

Otázkou ale je, zda jsou v tomto případě právě oni také těmi, kteří pomocnou ruku pevně uchopí a již se jí nepustí. Podle Matěje Hollana z hnutí Žít Brno se z městských dat ukazuje, že přístup Housing first efektivní je. Data, která však zcela chybí, jsou ta zkoumající vliv projektu na jeho okolí, například sousedy a nájemníky žijící v okolí. Protože podle zkušeností některých z nich by čísla byla spíše záporná.

Na protestech na zasedání brněnského zastupitelstva kvůli záměru seškrtat počet bytů určených pro bezdomovce v roce 2019 se na jednom z transparentů vyjímalo heslo „Dobrý skutek nevyčíslíš“. Jenže, nebo spíš přestože, je v tomto ohledu přesah obdobných projektů zřejmý, sociální politika Brna nestojí na dobrých skutcích, ale právě na číslech. Konat dobré skutky je na místě na úrovni jednotlivců, nikoli vedení města. Kdož jsi bez viny, hoď kamenem.