Reklama
reklama

Kolem brněnské hvězdárny se budou rojit planety

Od 4. do 11. srpna přijďte na brněnskou Kraví horu na výstavu obřích modelů těles Sluneční soustavy: Lunalón, Terralónu, Marsmeloun a Heliosféru. Jedinečná přehlídka od Hvězdárny a planetária Brno se koná pouze jednou ročně!

„Každý rok se snažíme obyvatelům Brna, ale také zrovna pobývajícím turistům přinést něco nového,“ komentuje Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno a velitel stroje na zázraky. „Tentokrát to bude čtveřice našich desetimetrových modelů těles Sluneční soustavy. Jakkoli to vypadá jednoduše, bude se jednat o jednu z nejsložitějších akcí, do které jsme se pustili. Vždyť se o ně v jeden okamžik bude starat na dvě desítky lidí. Je tudíž nad Slunce jasné, že v podobném rozsahu náš rej těles Sluneční soustavy jen tak nezopakujeme. Takže neváhejte a přijďte se na něj podívat.“

Od čtvrtka 4. srpna do čtvrtka 11. srpna Hvězdárna a planetárium Brno vystaví čtyři velké modely: Lunalón, Terralónu, Marsmeloun a Heliosféru. Kromě toho bude přístupná výstava o různých podobách Slunce, galerie nanostruktura nebo letní kino s vesmírnou duší. Pouze na představení digitária bude třeba vstupenka/letenka, kterou jednoduše získáte na www.hvezdarna.cz/program

Podklady pro model Lunalónu vytvořila sonda Lunar Reconnaissance Orbiter, která od roku 2009 mapuje našeho vesmírného souseda s rozlišením 100 metrů, včetně záběrů vybraných oblastí s detaily 50 cm malými. Potisk je tak dokonalý, že z větší vzdálenosti připomíná reálný satelit. Ostatně, kdybyste Lunalón chtěli vidět stejně malý, jako Měsíc na pozemské obloze, museli byste se od něj vzdálit na více než 1 kilometr.

Stačí si stoupnout zhruba jeden metr od Terralóny, abyste si udělali představu, jak naši planetu vidí kosmonauti. Portrét vznikl poskládáním záběrů pořízených sondami Terra a Aqua tak, aby byla v rozlišení 1 kilometr na jeden obrazový bod pokryta celá planeta. Skutečná planeta Země má průměr necelých 13 tisíc kilometrů, Terralóna pouhých 10 metrů. V takovém měřítku by Mount Everest sahal do výšky 7 milimetrů.

Potisk Marsmelounu představuje nejlepší mapu Marsu, kterou máme k dispozici. Základem bylo 73 tisíc záběrů s rozlišením až osm metrů a téměř 40 tisíc měření výškových profilů. Na modelu jsou patrné polární čepičky, sopky a samozřejmě krátery. Nepřehlédnutelné je zejména Údolí Marineru – neboli Valles Marineris. Jeho délka dosahuje 4000 km, široké je místy až 600 km, hluboké 6 km. Vznikl v místech zeslabení kůry Marsu.

Heliosféra je modelem Slunce v ultrafialovém oboru elektromagnetického spektra. Na těchto vlnových délkách se totiž zviditelní lidskému zraku jinak unikající jevy: Třeba celá řada mimořádně silných erupcí, tedy výtrysků žhavého plazmatu, tmavých filamentů (výrony chladnější hmoty vláknitého tvaru) či velkých koronálních děr, což jsou oblasti, z nichž sluneční vítr „vyfoukává“ materiál do okolního kosmického prostoru.

Na přípravě všech modelů a také realizaci jejich výstavy spolupracují pracovníci Hvězdárny a planetária Brno s uskupením VISUALOVE. Všechny vznikly v brněnských dílnách Kubíček Factory. Avšak pozor! Instalaci může ohrozit silný nárazový vítr nebo hustý déšť, proto si před cestou na Hvězdárnu a planetárium Brno zkontrolujte aktuální situaci na facebook.hvezdarna.cz nebo www.hvezdarna.cz Na stejném místě najdete i kompletní program celého rojení.

Opět budou létat Perseidy

V noci z 12. na 13. srpna 2022 se můžete podívat na tradiční roj „padajících hvězd“. Bohužel v první polovině noci bude rušit Měsíc, takže zahlédneme jen nejnápadnější meteory. Nebeské kulisy navíc doplní jasné planety – Jupiter, Saturn a Mars. Pranostika říká: Svatý Vavřinec ohnivých slz napláče. Odtud tedy alternativní název pro Perseidy – „Slzy svatého Vavřince“. Italský mučedník, na kterého vzpomínáme 10. srpna, byl jedním z církevních hodnostářů, kteří strážili majetek v Římské říši. Jelikož ale všechno rozdal chudým, byl za trest popraven císařem Valeriánem docela nepříjemným způsobem – upekli ho na roštu nad žhavým uhlím. Od té doby prý v srpnu padají z nebe jeho třpytivé slzy. Svatý Vavřinec se pak stal patronem všech pekařů, cukrářů, ale také knihovníků, archivářů a koželuhů.

Zdroj: Hvězdárna a planetárium Brno

Autor: 
redakce
Aktuálně
První nákladní automobil pro svoz odpadu plně na elektrický pohon má Brno. Jde o Volvo FE Electric, patří městské společnosti SAKO Brno a do brněnských ulic vyjede v druhé polovině srpna.
17.08.2022 - 14:08
Závěrečná srpnová šňůra unikátních open-air divadelních představení na nádvořích moravských a českých zámků a hradů Strašidlo cantervillské se rozjede v úterý 16. srpna na Slezskoostravském hradě,...
16.08.2022 - 14:47
Čerstvě rozbitou lavičku míjeli o víkendu návštěvníci Schreberových zahrádek.
15.08.2022 - 05:25
Místo horníků a dělníků v automobilkách se „nejrizikovějším“ zaměstnáním za loňský rok stala práce ve zdravotnictví a sociální péči, alespoň podle počtu uznaných nemocí z povolání. Skladbu osob...
14.08.2022 - 11:23
Jeden ze tří brněnských eko domečků představuje návštěvníkům, jak by mohlo vypadat bydlení budoucnosti a zároveň slouží jako zábavná vzdělávací pomůcka. Střecha dřevěného domku je osazena zeleným...
13.08.2022 - 13:41
Batch, největší dávka klubové hudby v brněnské historii, propojí ve dnech 30. 9. - 1. 10. třináct klubů pestrým nadžánrovým hudebním programem za jednotné vstupné. Akci pořádá BACH - Brněnská...
12.08.2022 - 13:46
Komentáře