Elizabeth Kopecká: Už od dětství jsem měla sen, že budu zpívat

Kdy vám bylo jasné, že zpívání je pro vás ta správná cesta? Měla jste i podporu rodičů?

Začalo to v Bambini di Praga ve 4 letech. Už od dětství jsem měla sen, že budu zpívat, postupně jsem na sobě pracovala a dostala se až do SuperStar. Rodiče mě podpořili, ale trvaly na vzdělání, za což jsem vděčná, protože do života se hodí, a tak jsem vystudovala magistra na Karlově univerzitě.

Vaše sólová kariéra se slušně rozjíždí. Měla na to vliv i účast v talentové soutěži Česko slovenská Superstar, kde jste skončila stříbrná?

To je to, proč s vámi dnes dělám rozhovor. SuperStar mi otevřela dveře a byl to signál, abych opravdu zpívala a vydala se na cestu zpěvačky naplno, což jsem vždy chtěla.

Co vás přivedlo do soutěže SuperStar?

Vydala jsem jednu písničku s Honzou Muchowem, ale neměla jsem kapitál, neznala PR, neměla jsem žádné zázemí. Takže písnička zapadla. Ale do české SuperStar se lidi vyhledávají. Jsme malá země, není nás tolik jako v Americe. A to byl můj případ, věděli, že mám natočenou písničku, sice nic známého, ale něco to bylo. Svoji účast v soutěži jsem vzala jako šanci, i když jsem ji zvažovala a hodně konzultovala s Honzou Muchowem.

Prosadit se v dnešní době v umělecké branži není jednoduché. Čím si chcete své příznivce získat, na co vsázíte?

Nemám slavné rodiče, jsem obyčejná holka ze sídliště, která si chce plnit svoje sny. Chci být pro lidi autentická a věřím, že se se mnou lidé ztotožní. V životě prožívám úplně to stejné jako oni a následně to promítám to do své hudby.

I texty písní jsou vaše autorské. Kde hledáte inspiraci, v jakém rozpoložení obvykle přijde ten pravý nápad?

Hledám inspiraci ve svém životě, např. ve zlomeném srdci, v ženských otázkách nebo situacích každodenního života. Chci ukázat, že všichni procházíme těmi stejnými situacemi a problémy a pokud to pomůže, byť jen jednomu člověku, budu nesmírně ráda.

Zpívala jste v angličtině, teď přicházíte se skladbami v češtině. Zatím nejúspěšnější je Plán B, prozraďte něco bližšího o tom, jak skladba vznikala, kdo se na ni autorsky podílel a jaké jsou ohlasy?

Vznikala na SongWritingovém campu na Lipně, dodělána hudebně byla ve Švýcarsku, s českým textem mi pomohla skvělá Šárka Krejčí a moc si toho vážím. Už teď společně pracujeme na dalších projektech. Poprvé jsem se zamilovala v šestadvaceti, a to co touto písní předávám je, aby lidé nežili jen sny toho druhého a neztratili se v toxické lásce. Odezva byla úžasná, hodně žen, ale i mužů mi psalo, že ta píseň přišla ve správný moment a jsem ráda, že se jim líbí a pomohla jim třeba překonat nějakou obdobnou situaci. Nejsou v tom totiž sami.

Následovala jste písní Kolikrát, můžete nám i o ní něco prozradit?

Píseň vznikla ve dvou verzích, zatímco anglicky zpívaná verze Baby Girl byla speciálně pro film Poklad režiséra Rudolfa Havlíka, následně vyšla česky jako Kolikrát. Opět je to ženské vztahové téma, poukazuje na naší lidskou hodnotu a že bychom si sami sebe měli vážit, najdou se v ní ale i muži. Autorsky za touto písní stojím společně s Markem Prendergastem, kytaristou irské skupiny Kodaline.

Budete v tomto českém trendu pokračovat?

Ano určitě, je to můj cíl zacílit se na české publikum, protože přirozeně přijímají české skladby lépe a skrze ně je ta emoce a vyjádření dokáže chytit více za srdce a díky tomu se mohou lépe ztotožnit s daným autorem.

Objevila jste se mezi Královnami popu na Karlštejně. Jaký to byl pocit, a je pro vás některá z těchto popových hvězd inspirací? 

Je to pro mě stále vtipné a přitom úžasné, když jsem ty zpěvačky sledovala jako malá a teď s nimi stojím na jednom podiu… je to splněný sen. Moc si to užívám a neskutečně si toho vážím.

I v životě je dobré mít nějaký plán B. Vy máte kvalitní vzdělání na UK, je tohle ta vaše jistota, zadní vrátka?

Vystudovala jsem obor Mediální studia na FSV UK, ale mým cílem je být zpěvačkou, je to můj sen a jdu si zatím, ale ve finále jsem moc ráda, že jsem studium dokončila a hodně mi dalo.

Co vás ještě kromě zpívání a skládání textů baví, jak trávíte chvíle volna?

Mám ráda cestovaní, pilates, výlety, filmy, užívat si život s přáteli a radovat se z každého dne.

Jsou v naší zemi nějaká místa, která jste si oblíbila, kam se ráda vracíte?

Kdybych měla říct jedno, tak je to Jižní Morava, tam to mám opravdu ráda, ale nedám dopustit ani na Vysočinu, kde mám babičku s dědou. Celkově jsem ráda tam, kde jsou fajn lidi. Jsem hodně společenská, takže se se mnou nebudete nudit nikde, ať už to bude kdekoliv. (smích)

Když jste zmínila Jižní Moravu, vystupovala jste někdy v Brně? A jak se vám líbí jako rodilé pražačce?

Ano, byla jsem v Brně zpívat několikrát a vždy to bylo velmi příjemé. Moc se mi tam líbilo, jsou tam i skvělé podniky, kam se vždy ráda vracím a Brńáci jsou strašně fajn. (smích)

Co byste nám na závěr prozradila o vašich plánech na rok 2025, můžeme se těšit na nové projekty a pokud ano na jaké?

Plánuji vydat novou hudbu, právě teď doděláváme můj další český song, který bude trošku rychlejší než poslední dva, o kterých jsme se bavily. Zároveň mám domluvené songwriterské sessions a chci postupně vydávat i hudbu, co jsem složila ve Švýcarsku. Když by vše klaplo, tak koncem roku chci udělat svůj první vlastní koncert v Praze, takže jsem šťastná, že se pomalu vše rýsuje.

Martin Cyrner