Eliška Rejčka není v kostele Panny Marie na Starém Brně pohřbena sama

Přehled historický zpráv:
• V roce 1323 založila královna vdova Eliška Rejčka na Starém Brně klášter cisterciaček.
• V roce 1329 byl v částečně dokončeném konventním chrámu Panny Marie uložen životní druh Elišky Rejčky, bohatý a mocný šlechtic Jindřich z Lipé. „Pro jeho smrt tolik plakala a žalostila královna Alžběta, zvaná Hradecká, že to budilo úžas všech, kdož viděli její nářek…“.
• V roce 1335 byla uložena do hrobky před hlavním oltářem v chrámu Panny Marie zesnulá královna vdova Eliška Rejčka. Ačkoliv šlo o jednu z nejvlivnějších žen Českého království 14. století, do hrobu byla pohřbena v prostém rouchu.
• V roce 1762 byl hrob Elišky otevřen v rámci oprav dlažby kostela. Poslední cisterciácká abatyše Antonie von Ulrici pietně vyzvedla kosti královny ze ztrouchnivělé dřevěné rakve a nechala je znovu pohřbít v měděném sarkofágu.
• Při další rekonstrukci podlahy kostela v roce 1903, kterou prováděli již noví správci kláštera Augustiniáni od svatého Tomáše, byla hrobka opět odkryta. “Za světla lucerny s hořící svíčkou bylo odklopeno víko rakve a odhalila se krásně tvarovaná lebka obklopená věncem z hedvábných květů napředených na stříbrném drátu; mezi květy byly lilie z velmi jemných bílých perel……“. Do hrobky byl přidán dokument psaný latinsky na pergamenu, který sepsal a podepsal tehdejší knihovník Starobrněnského kláštera Klement Antonín Janetschek.
• Během zavádění párovodního topení pod podlahou kostela Panny Marie v roce 1966 prováděl archeologický dozor brněnský specialista na středověk Boris Novotný. V jižní lodi kostela odkryl hrobku, kterou podmínečně označil jako místo pohřbu Jindřicha z Lipé.

Stručný přehled historických zpráv o hrobkách Elišky Rejčky a Jindřicha z Lipé nám sice ozřejmil problematiku uložení jejich ostatků, několik otázek však zůstalo stále otevřených. „Odhalení hrobek nebylo až na akci z roku 1966 nijak dokumentováno, nezůstaly nám žádné nákresy či plány,“ sděluje vedoucí projektu Eliška Rejčka 700 archeolog Petr Vachůt z Muzea města Brna. Pro definitivní ověření doposud získaných poznatků byl tedy přizván osvědčený tým disponující moderními geofyzikálním přístroji. Historik Ctibor Ostrý z Muzea města Brna a archeolog Michal Vágner z Ústavu archeologie a muzeologie FF MU spolu hledali již hrobku Jana Jindřicha v kostele sv. Tomáše v Brně, či místo posledního odpočinku Zikmunda Lucemburského v rumunské Oradei. „Naším primárním úkolem bylo najít na dostupných místech baziliky všechny podzemní prostory a pokusit se je interpretovat. Naprosto zřetelně se ve východní části chrámu objevily čtyři anomálie,“ konstatují oba badatelé. „Jednoznačně můžeme interpretovat prostřední vyrýsovaný obdélník v hlavní lodi jako hrobku Elišky Rejčky. Hrob je mírně posunut oproti symbolické dlaždici označené písmenem E. Další hrobka je v levé (severní) lodi a jiné dvě anomálie pak v pravé (jižní lodi).

Situace v jižní části kostela byla již zachycena v roce 1966, kdy v jednom případě se jedná skutečně o hrobku s pohřbem, druhá podzemní komora nebyla evidentně stavebně dokončena,“ informuje Petr Vachůt. Dále pokračuje: „Z písemných pramenů víme, že hrob Jindřicha z Lipé byl umístěn v jižní lodi chrámu. Jelikož je nyní naprosto zřejmé, že žádná jiná hrobka v jižní lodi neexistuje, můžeme nalezený hrob přiřknout slavnému moravskému hejtmanovi.“ Komu měla patřit nedostavěná hrobka, a čí je další pohřební komora v severní lodi, zatím není známo. Každopádně je zajímavé, že prostor před oltářem, tedy nejčestnější místo v kostele, zůstalo ušetřeno dalších zásahů. Celých 700 let je respektováno posvátné místo pohřbu Elišky Rejčky a žádný z církevních hodnostářů či donátorů kostela si nedovolil vybudovat v její blízkosti dodatečné pohřební místo.

Výzkum hrobky Jindřicha z Lipé v roce 1966.

Co se týče organizace akce, je na místě poděkovat otci představenému a dalším bratřím z Augustiniánského opatství, kteří celou akci odsouhlasili a ve všem badatelům vyšli vstříc. Je zřejmé, že místní komunita se hlásí k bohaté historii místa svého působení a aktivně přispívá k důstojnému připomenutí výročí založení kláštera svými předchůdkyněmi.

Zdroj: MMB