Reklama
reklama

Těsto na Staročeský perník leží i sedm let. Receptura je tajná

Tradiční zdobené medové perníčky, které zdobí vánoční stůl a v mnoha domácnostech i samotné stromky, zná snad každý. Málokdo ale ví, že nejstarší forma českého perníku pochází z 16. století. Jedná se o takzvaný staročeský reliéfní perník, který vždy sloužil spíše k dekoraci. Pevný je totiž jako keramika a na zdi vydrží viset a vonět i dvacet let. Podle původní receptury ho v Česku vyrábí jen pár perníkářů, na jihu Moravy to umí Anna Búřilová z Hodonína a Dagmar Čechová z Veselí nad Moravou.

Perníkářka Anna Búřilová se jeho výrobě věnuje přes dvanáct let. K tomuto řemeslu se přitom dostala úplnou náhodou, když zdědila krásné vyřezávané formy na pečení a nevěděla, k čemu jsou. Dokonce ani její rodiče a prarodiče nevěděli, co do nich dávat. „Pak jsem ale v muzeu narazila na podobné skvosty, formy na staročeský dekorativní perník, a začala se o ně zajímat blíže. Zjistila jsem, že mám doma dokonce jednu z forem přímo ze 16. století. Je z černého vosku, ale pro jistotu i z praktických důvodů jsem si ji nechala vyrobit také ze dřeva," prozrazuje perníkářka.

Nyní je výroba staročeských perníků jejím denním chlebem a jejich výrobou zaměstnává celou rodinu. Jak říká, je to totiž velmi fyzicky náročná práce. Perník se totiž v minulosti vyráběl hlavně jako svatební ozdoba nebo dekorace světnic.

„Když se narodila dcera, udělalo se těsto a dalo se někam do chladna. Když se dcera chtěla vdávat, těsto se teprve vytáhlo, rozpracovalo a dělaly se z toho svatební ozdoby,“ přibližuje tradici Búřilová.

Rozpracovat těsto a vtlačit ho do forem je chlapská práce. Med se po letech musí rozpracovat jedině teplem lidských rukou. Búřilová nenechává těsto odležet půl roku. S jeho zpracováním jí pomáhá manžel. „Já to pak skalpelem dopracovávám. Následně se těsto suší a několikrát peče, aby se na něm vytvořila patina, kterou dělá badyán a tmavý lesní med,“ uzavírá Búřilová.

Dagmar Čechová si těsto na vánoční perníky chystá vždy už na Velikonoce. O výrobu tradičních perníků se začala seniorka z Veselí nad Moravou zajímat na konci sedmdesátých let. Dnes je držitelkou ocenění Mistr tradiční řemeslné výroby.

Její hmota na výrobu perníku podle starodávné receptury má původně béžovou barvu, postupem času hnědne a tuhne. "Až je dostatečně naležené, tlačím ho do dřevěných forem a z jedné dávky vyrobím za den asi dva plechy. Není to teda nic snadného ani levného na výrobu," říká Dagmar Čechová. S těžkou prací jí pomáhají dcery a vnučka. A největší její zážitek v perníkářském řemesle? „V Pardubicích jsem jednou viděla kádě, kde bylo těsto naložené až sedm let. To je pak tradice a umění,“ dodává Čechová.

Autor: 
redakce
Aktuálně
Studenti brněnských vysokých škol začali přijíždět po prázdninách do města. Jednou z prvních záležitostí, kterou musí na začátku semestru udělat, je zařídit si předplatní jízdenku na městskou...
21.09.2018 - 18:43
Nové hřiště Foto: MMB
V brněnských Medlánkách vzniklo nové hřiště pro děti. Vzniklo díky participačnímu projektu, který umožnil občanům vymyslet si vlastní nápady pro Brno. Hřiště se jmenuje Dobrodružná halda podle...
21.09.2018 - 06:00
Vozovna Foto: MMB
Nová střecha a tím i parkovací místa pro tramvaje, hala denního ošetření a očisty a také nová myčka vzniknou při modernizaci vozovny v Pisárkách. Ta začala dnes slavnostním poklepáním na základní...
20.09.2018 - 06:00
Vizualizace Foto: MMB
Deset čtyřmetrových platanů vysází v polovině listopadu Veřejná zeleň města Brna na nově opravené Dominikánské náměstí. Rychle mohutnící platany do budoucna zastíní skoro celou plochu náměstí.
19.09.2018 - 16:00
Ilustrační foto Foto: Centrum news/ Daniel Kempský
Jak změnit anonymitu lidí, kteří ačkoli žijí blízko sebe, nic o sobě nevědí? Nové společenské aktivity sdružení Mezigenerace mohou pomoct "sátníkům" poznat nové lidi a seznámit se.
19.09.2018 - 11:34
Chemikálie Foto: HZS JMK
V základní škole v Modřicích včera museli zasahovat hasiči. Po úniku čpavkové vody bylo evakuováno 75 lidí. Nikdo se při tom nezranil.
19.09.2018 - 07:00
Komentáře