Reklama
reklama

Klenoty sbírek archeologů - soška Venuše, hlava Kelta a meteority - jsou v Brně!

Tři největší zemská muzea České republiky – Národní muzeum, Moravské zemské muzeum a Slezské zemské muzeum – spojila síly v projektu pod názvem Strážci paměti. Tři klenoty českých archeologických sbírek jsou tak k vidění na jednom místě. Od dnešního dne až do konce září si mohou návštěvníci Moravského zemského muzea prohlédnout Věstonickou Venuši, hlavu Kelta ze Mšeckých Žehrovic a železné meteority z paleolitického sídliště v Opavě-Kylešovích. Jsou uloženy v pečlivě střežených vitrínách v Dietrichsteinském paláci v Brně.  

Dietrichsteinský palác je poslední zastávkou výstavy, v Opavě si ji za tři týdny prohlédlo 11 tisíc lidí.

Věstonická Venuše patří mezi nejvzácnější umělecké poklady z období téměř před 30 000 lety, kdy osídlení Moravy představovalo vrchol kulturního vývoje v rámci celé Evropy. Soška ženy je vymodelovaná z hlíny a vypálená. Byla nalezena na Jižní Moravě, v Dolních Věstonicích. Výška sošky je 11,5 cm, šířka 4,4 cm a tloušťka 2,8 cm. Věstonická Venuše byla nalezena v mocné vrstvě popela centrálního ohniště loveckého sídliště. Dva oddělené kusy ležely 10 cm od sebe. Soška je vystavována jen při velmi vzácných příležitostech, naposledy v roce 2013 v Londýně u příležitosti výstavy Ice Age art – arrival of the modern mind (Umění doby ledové: Zrození moderní mysli) v Britském muzeu.

Hlava Kelta ze Mšeckých Žehrovic patří mezi nejdůležitější předměty v archeologické sbírce Národního muzea. Hlava se stala jednou z ikon keltského (laténského) umění a je jednou z nejčastěji fotografovaných keltských památek na světě. Byla vytvořena zřejmě koncem 3. či počátkem 2. století před Kristem ze středočeské opuky a svým provedením představuje nejdokonalejší dílo mezi obdobnými sochami, vytvořenými mimo oblasti klasických civilizací. Hlava, rozlomená na pět kusů, byla náhodně nalezena v roce 1943 v pískovně nedaleko Mšeckých Žehrovic. K její destrukci došlo patrně již ve starověku.

Světově unikátní železné meteority objevili dělníci, kteří v červenci 1925 pracovali na odkopávce materiálu pro cihelnu v Opavě-Kylešovicích. Pozoruhodné jsou především nálezové okolnosti – meteoritická železa ležela v kulturní vrstvě sídliště paleolitických lovců kultury epigravet-tienu, přičemž stáří lokality s pazourkovými nástroji je datováno do doby před 18 000 lety. Otázkou zůstává, jestli byli paleolitičtí lovci přímými svědky pádu meteoritu, či zda jeho fragmenty sesbírali až po nějaké době.

Vstupné na výstavu je 30 korun, rodinné 80 korun. Mimořádná otevírací doba výstavy je: po 9.00-15.00 h, út 9.00-15.00 h, st 9.00-20.00 h, čt-pá 9.00-17.00 h,  so, ne 13.00-18.00 h, v úterý 30. 9. 9.00-20.00 hodin.

Autor: 
redakce
Aktuálně
Velkolepá fotografická výstava Jeden kmen zavede návštěvníky do fantasy světa skřetů z kmene Snaga. Samotné výstavě bude předcházet jednodenní fantasy festival.
16.08.2017 - 14:49
Placení parkovného bezkontaktně či pomocí SMS. Běžná praxe, která vzniká na mnoha místech v republice. Řidiči v Brně si však musejí ještě počkat.
16.08.2017 - 07:52
Během včerejšího dne odstartovala aukce hokejových dresů z rozlučky Martina Havláta a jejich nákupem podpoří lidé dobrou věc. Výtěžek z aukce bude věnován na obnovu lůžek pro pacienty Fakultní...
15.08.2017 - 14:33
V centru Brna vzniká z iniciativy městské části Brno-střed zcela nový galerijní bod ve veřejném prostoru. Na Šilingrově náměstí, v místě souběhu ulic Dominikánské a Starobrněnské, dojde k vytvoření...
15.08.2017 - 07:40
Tísňovou linku brněnské městské policie využil včera po druhé hodině ráno svědek, který podle svých slov sledoval na parkovišti v Bohunické ulici zloděje.
14.08.2017 - 07:51
Dětské hřiště a pískoviště na náměstí 28. října dostalo novou ochranou plachtu.
12.08.2017 - 08:12
Komentáře