Domů >> Zdravi >> Pro Muze >> Hasiči z Brna dovezli z Belfastu medaile


Hasiči z Brna dovezli z Belfastu medaile

Jedna z největších sportovních událostí roku, Světové policejní a hasičské hry, se konaly v Belfastu a z celého světa se na ně sjelo na sedm tisíc závodníků. Pro srovnání na Olympiádě v Londýně v roce 2012 soutěžilo asi 10500 závodníků. Tak jako každý rok se her účastnili také reprezentanti z Brna, hasiči Stanislav Kalvoda ze stanice Lidická a Radek Málek z požární stanice v Líšni. Ti přivezli domů hned několik cenných kovů.

Dva brněnští hasiči dovezli medaile ze Světových policejních a hasičských her.

Atlet Stanislav Kalvoda tři zlaté, jednu stříbrnou a dvě bronzové medaile. Reprezentant v naturální kulturistice Radek Málek přivezl domů dvě stříbra. Nyní Vám přinášíme rozhovor s těmito medailisty.

Jakých úspěchů si v dosavadní kariéře nejvíce ceníte?

RM: Za největší úspěch považuji zlaté medaile z loňského roku z mistrovství světa a z naturální Olympie v Americe.

SK: Pro mě jsou světové hry vrchol v sezóně, takže těchto výsledků si nejvíc vážím

S jakým očekáváním jste jel do Belfastu?

RM: Samozřejmě jsem chtěl zvítězit. Ale předpokládal jsem, že by to mohlo být do toho třetího místa.

SK: Vždycky když jedu na závody, tak cíl je nejvyšší. Nemám rád takové to jdu si zasportovat. Jednou je to soutěž a na soutěži se soutěží. Člověk tam jde s tím, že vyhraje. Buď se to podaří nebo ne. Forma byla dobrá. Měl jsem natrénováno. Bohužel jsem přetrénoval koleno a ještě tři dny před odletem jsem musel navštívit nemocnici, kde mi ho odsávali a dávali obstřik

Z jakých disciplín jste přivezl z Belfastu svoje medaile?

RM: Z kulturistiky stříbro a stejnou medaili ze silového dvojboje. To je bench press, kde jsem dal 130 kilo a mrtvý tah, kde jsem dal 190, 210 mi neuznali.

SK: Když to vezmu časově tak to byla stříbrná medaile z desetiboje, zlatá ze 110 metrů překážek, bronz ze skoku do dálky. Pro mě překvapením byla zlatá za individuální TFA (hasičský silový víceboj) a den na to další zlatá z týmového TFA. Potom jsme šli páku, kde jsem získal bronz.

Jak se vám líbila organizace her v Belfastu?

RM: Co se týká organizace, tak mi pořadatelé zrušili váhové kategorie, tím pádem se mnou soutěžili úplně jiní soupeři, kteří byli o 20 kilo těžší. To se mi stalo poprvé. Jinak třeba hasičské a nehasičské soutěže se nějak zvlášť organizačně neliší.

Bezkonkurenčně nejlepší. Od organizace po technické zajištění, atmosféru, diváckou kulisu, nemůžu říct ani půl slova.

A co atmosféra her?

RM: Ta byla samozřejmě perfektní. Určitě to byly jedny z těch lepších her, které jsem zažil.

Jak to bylo letos těžké?

RM: Ve srovnání s loňským rokem to bylo o dost těžší. Především tím, že zrušili váhové kategorie.

SK: Když to jde člověk naplno tak je to vždycky těžký. Tyhle hry byly spíš rychlejší a dynamičtější. Byla to taková sprinterská záležitost.

Jak vám v Belfastu přálo počasí?

RM: Počasí mi vyhovovalo. Bylo chladněji než u nás, žádná vedra. Rozhodně podstatně lepší než třeba v Koreji (policejní a hasičské hry v roce 2010, pozn. redakce), kde byla 80% vlhkost.

SK: Tam snad počasí ani žádné není. Každých deset minut to bylo jinak. Chvíli svítilo sluníčko, chvíli byla zima, pak trochu deště.

Jaké máte sportovní plány a cíle do budoucna?

RM: Letos bych se chtěl ještě účastnit tří závodů a opět jet na Olympii do Ameriky. Pokud seženu sponzory.

SK: Tak plány jsou velké. Letos mě čeká ještě jeden triatlon a stominutový desetiboj. To je klasický dvoudenní desetiboj, který musíme stihnout za sto minut. V zimním období bych chtěl jet na mistrovství světa veteránů v atletice. A pokud dovolí zdraví, rodina a finance tak bych se ještě rád účastnil příštích hasičských her v Los Angeles.

Chcete něco ještě dodat na závěr?

RM: Chtěl bych poděkovat své ženě za podporu. Samozřejmě děkuju také vedení Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje za zajištění mojí reprezentace na soutěži. Dík patří taky Hsportu a klukům z fitka GYM BLUE SUN a Spinning a fitness.

SK: V první řadě děkuju Hasičskému záchrannému sboru Jihomoravského kraje, který nás vyslal a finančně podpořil. K tomu patří i podpora na službě v rámci fyzické přípravy. A samozřejmě děkuju rodině, že je tolerantní, protože spousta tréninku je na úkor času a člověk není doma

Autor: sysadmin