Reklama
reklama

Richard Müller vyráží na nové turné. Hlasy přiveze i do Brna

Život špičkového slovenského zpěváka a muzikanta Richarda Müllera je plný pikantních kapitol, ve kterých nechybí drogy nebo nahota na jevišti. Před několika lety prohlásil, že kvůli nemoci – maniodepresivní psychóze – s hudbou končí, ale vrátil se. A vymyslel něco unikátního! Po třech vyprodaných turné po celém Česku a Slovensku se tentokrát rozhodl pro koncerty a turné „bez kapely“.  Koncert Hlasy se uskuteční v brněnském Janáčkově divadle 22. září a kritici turné už nyní označují za událost podzimu.  

Brněnskému publiku v září představíte nový projekt Hlasy. Na co se mohou těšit a jak náročné je připravit koncert a skladby bez nástrojů?

Vždy hledám nějakou novou formu interpretace, která by byla zajímavá. Rád přináším fanouškům nové a nové věci, abychom je nenudili. Zpívat s hlasy to znamená, že tam nejsou žádné nástroje, kytarové ani jiné sóla. Dělá se mi to velmi dobře, protože jsou to všechno velmi příjemní lidé a Braňo Kostka je skvělý kapelmajster! Upřímně se přiznám, že takovou těžkou práci jsem za 30 let v mé kariéře ještě nezažil. Představoval jsem si to jednodušší a snadnější. Těžká, velmi těžká práce je to.

Jak vypadá koncert bez kapely?

Osm lidí na pódiu a všichni zpívají. Hlasy musí perfektně zapadat do sebe, takže aranžmá jsou ohromně náročné, musí to znít tak, aby hlasy suplovaly hudební nástroje. Děvčata dělají i trubkové sólo, je tam muž s hlubokým hlasem – basista. Odborně se tomu říká „a capella“. Budeme hrát v 16 městech České republiky a 16 městech Slovenské republiky.

Proč jste si vybral prostory Janáčkova divadla?

Hrál jsem tam už v minulosti. Je to velmi dobré a krásné auditorium, kde perfektně akusticky funguje muzika. Věřím, že tato naše o to víc.

Které Vaše známé skladby v projektu Hlasy zazní?

Tvůrcem aranžmá je Braňo Kostka, některé aranžmá dělala Jana Golisová a dvě skladby dělal i Kamil Mikulčík. Budou to vše písničky z mých alb. Samozřejmě nebudou chybět hity, ale i méně známé skladby. Nejvíc mě překvapilo nové aranžmá písničky „Po schodoch“. Přiznám se, tu skladbu jsem už neměl rád, ale teď jsem se do ní opět zamiloval. Nové písně na albu ani na turné nezazní.

Jaký máte vztah k Brnu? Pamatuji si, že jste nějaký čas bydlel nedaleko Semilassa? Vzpomínáte na tu dobu? Byl to pro vás úspěšný kus života?

Nemůžu říct, že nemám vztah k Brnu. Zaprvé jsem nedaleko tohoto města měl možnost určitý čas fungovat s Ivou. Momentálně moje žena pochází z Brna. Po této stránce mám kladný vztah k Brnu. A myslím si, že je tam i velmi dobré publikum.

Kdo Vás v poslední době zaujal na české nebo slovenské hudební scéně?

Na české scéně mě zaujaly Vojta Dyk, Tomáš Klus a neumírající genialita Karla Gotta. Na slovenské je to skupina Lavagance. Kromě toho mám rád několika hiphoper.

O jaké Vaší písni si vy sám myslíte, že je největší hit a jaká k ní byla cesta?

Jednoznačným hitem je skladba Po schodech. Cesta k němu byla velmi pozoruhodná. Když jsme se skupinou Banket dělali první album, tak nám řekli, že by bylo dobré, kdyby s námi spolupracoval někdo renomovaný. Navrhli mi Vaše Patejdla, kterého si lidsky i muzikantky velmi vážím. Dostali jsme na výběr dva texty Hřbitov nenarozených dětí a Po schodech. On si vybral samozřejmě Hřbitov, ale tehdejší cenzura rozhodla, že ne. Tak si Vašo sebral Po schodech a zavolal mě do svého studia. Zahrál mi to a řekl, že pokud máš pocit, že to není dobré, tak to nechme tak ... Oba jsme se k tomu postavili rozpačitě. Kdyby mi v té době někdo řekl, že to bude největší hit mého života, tak bych tomu nevěřil.

Máte malého syna. Jaký jste otec a jak si otcovství užíváte? Užíváte si ho jinak, než u svých prvních dětí – syna Filipa a dcery Emy?

Tak je v tom 20-letý rozdíl, který je v podstatě zásadní. A 20-letý rozdíl mezi mými dětmi a mnou samotným, to znamená, že si to pochopitelně užívám jinak. Tím nechci říct lépe, ale jinak a velmi intenzivně.

Před několika lety jste prohlásil, že kvůli nemoci hudební kariéru věšíte na hřebík. Neudělal jste to a máte za sebou vynikající a úspěšná turné (např. Potichu Tour) a koncerty. Jste rád, že jste se nakonec rozhodl jinak a se zpíváním a s muzikou neskončil?

Ano, jsem velmi rád. To bylo takové období, kdy jsem opravdu měl pocit, že už bylo všechno venku a že pop music mají dělat mladí lidé pro mladé lidi. Ale pak přišla nabídka na několik koncertů. Shodou okolonosti to byly letní festivaly, kde mě přijali natolik spontánně, že bych to opravdu klidně mohl nazvat comeback, i když nemám rád to slovo. Pak už přímo úměrně s orientovaným koncertováním, hraním, přišlo i na album. To znamená, že mě to tak spontánně hnalo dopředu.

Známe Vás i jako fotografa. Vydal jste knihu fotografií z cest Enter. Fotíte ještě?

Od momentu jak vyšla kniha mých fotografií ENTER, tak jsem neudělal jedinou fotku. A to z jednoho prostého důvodu, že nechci fotit totéž. Nemyslím teď přímo na tytéž fotky. Ale můj pohled na život kolem se soustřeďuje na takové body a objekty, které v konkrétnější nebo méně Konrétně podobě vycházejí z knihy a to bych nerad, absolutně nevylučuji další focení, ale musím dostat nové a jiné impulsy.

Chcete prý ještě vydat dvojalbum a zahrát publiku na velkém sportovním stadiónu. Kdy to bude?

Všechno je to velmi komplikované. Mám zatím takové množství aktivit, hudebních, koncertních, nahrávacích, že se mi nezdá adekvátně realizovat další. Když jednou přijde doba, kdy nebude ani koncertní turné ani nové album, tak přemýšlím o knize textů. A budu rád, když vyjde, neboť texty jak víme, jsou pro mě strašně důležité.

Jak vznikají vaše texty a desky? Rychle nebo dlouhou dobu? A proč si libujete v názvech jako Už, Eště?

Už a Ještě. To mě tak napadlo, že si nazvu dvě alba po sobě jedním slovem. Texty vznikají, když vznikají, velmi rychle. Teď už delší dobu nevznikl žádný, což ovšem nic neznamená. Neboť zaprvé i mezi těmi předchozími byla relativně dost dlouhá pauza. Zadruhé, umím si představit klidně spolupráci i s někým jiným. Nebazírují na tom, abych za každou cenu zpíval své texty. I když v podstatě drtivá většina alb a písniček jsou mé vlastní texty.

Míváte před vystoupením trému a  budete ji mít v Brně?

Nevím jestli je to tréma. Je to napětí, které se většinou odbourá jakmile přijdu na pódium, nebo trošku později. Já nejsem totiž zdaleka takový suverén jak vypadám. To znamená, že pro mě je důležité, aby vše fungovalo a aby publikum spolupracovalo. V tom okamžiku to napětí velmi spontánně odpadává.

Autor: 
redakce
Aktuálně
Fenomén únikových her, kdy účastníci musí řešit různé rébusy a snaží se dostat ven z labyrintu, pronikl do České republiky už dávno. Díky logickému myšlení a týmové práci musí skupina vyřešit příběh...
24.09.2017 - 09:00
Václav Vydra se narodil v Praze do herecké rodiny Dany Medřické a Václava Vydry. Diváci jej mohou vidět na prknech Divadla na Vinohradech, v karlínském divadle, ale také na televizních obrazovkách....
23.09.2017 - 16:58
Roční e-šalinkartu si v Brně pořídilo už téměř 30 tisíc cestujících. Pracovníci DPMB zatím nezaznamenali hromadný přechod mezi jednotlivými kategoriemi jízdného. Na podzim navíc dopravce chystá...
23.09.2017 - 12:38
Další z brněnských obchodních domů čekají změny. V letošním roce své vlastníky již změnila Olympie a Nákupní centrum Královo Pole, od srpna má nového majitele i Tesco u hlavního nádraží na ulici...
23.09.2017 - 08:37
Systém parkovací revoluce, který plánovali brněnští radní spustit v letošním roce, se odsouvá. Rezidentní parkování mělo ve středu města nejprve platit již od jara, poté se start přesunul na letošní...
22.09.2017 - 19:01
S nástupem dětí do škol a školek se pojí zvýšená nemocnost. Nárůst nemocnosti mezi dětmi bývá patrný pravidelně již od poloviny září a jde především o respirační onemocnění a infekční nemoci...
22.09.2017 - 13:46
Komentáře