Reklama
reklama

Olga Lounová: Mám ráda v ruce volant

Zpěvačku a herečku Olgu Lounovou rozhodně nepřehlédnete. Ať už hraje televizním seriálu, stojí na divadelních prknech nebo sedí za volantem závodního auta, vždy zaujme svou krásou, talentem a optimistickým úsměvem. Na začátku února představila své nové album Chuť svobody. „ Jsem člověk, který si váží své svobody víc než života,“ svěřuje se.

Právě vám vychází nová deska s názvem Chuť svobody. Jak se cítíte, když vypouštíte do světa po tolika přípravách své „dítě“?

Nejprve je to dlouhý proces, u kterého nechci pustit desku ven. Stále skládám, takže občas vyřadím starší skladbu kvůli nové. Ale pak, když už se rozhodnu, že nastal ten správný okamžik, nebo když už je mi opravdu trapné slibovat nové CD (smích), tak jsem natěšená, až ji budu mít v ruce. Těším se, co na to řeknou moji fandové, moje hudební rodina. Miluji pocit, že stejně jako si dítě časem začne žít vlastním životem, tak se i písničky na nejrůznější cesty. Šíří se samy, dokonce si spoustu písní najde posluchače i zpětně, mnoho let poté, co jsem je vydala. To ukazuje, že pokud je v písni ta správná emoce, pochopí ji všechny generace. Emoce je nadčasová, to se mi líbí.

Jak dlouho jste na desce pracovala

V podstatě od vydání poslední desky Optický klam. Dva roky.

Jak vznikl její název?

Název vznikl z touhy vysvětlit, proč je deska žánrově barevnější. Je barevná jako moje osobnost. Pestrá jako život sám. Nechci se ochuzovat o některé barvy. Nejsem škatulkovací typ, nebojím se vyzkoušet nové polohy. Nestydím se ukázat ve světle, ve kterém mě zatím nikdo nezná.

A jak podle vás chutná svoboda?

Svoboda je svěží a vždy čerstvá chuť, když jsme jí otevření. Chutná sladce, někdy hořce, ale to ke svobodě patří. Za svoje rozhodnutí si všichni můžeme sami. Není to vždy lehké rozhodování, když si lze vybrat z tolika možností, až třeští hlava. Ale jsem za svobodu vděčná a budu za ni bojovat za každou cenu. Jsem člověk, který si váží své svobody víc než života.

Pilotní singl vaší nové desky se jmenuje „ Jsem optimista“. Jste?

Jsem obrovský optimista, dá se říct věčný, baví mě život právě pro můj optimismus. Jsem šťastná, že můžu zkoušet, kam až dokážu dojít na cestě za tím být lepším a lepším člověkem. Nevzdávám se. Rány přijímám jako součást vývoje. Ale pokorně říkám, že jsem vděčná za to, že jsem zdravá.

Jste nadšená závodnice rally, co vás na tomhle adrenalinovém  a vlastně docela nebezpečném sportu přitahuje? Jak jste se k němu dostala?

Řekněme si to upřímně, jet dneska po dálnici z Brna do Prahy je také dost nebezpečný sport (smích). V dětství jsme s celou rodinou jezdili koukat na závody a já si nějak neprozřetelně přála být závodníkem a ono si mě to za pár let našlo. Po natáčení filmu Tacho jsem dostala nabídku od Jaromíra Tomaštíka, který na natáčení půjčil své závodničky. Jeli jsme spolu Pražský rallysprint, opravdový ostrý závod. Já jako navigátor. Za ten jeden den jsme zažili tak velké dobrodružství, co normálně zažijete za měsíc. Zapadli jsme do hlubokého sněhu, museli jsme auto vyhrabat a vycuknout přes hever. Nakonec nám ruplo servo a hořel motor. Závodění mě nadchlo. Tak jsem ten rok jela s ním několik dalších závodů v Subaru Impreza Wrc. A po roce mě začalo lákat řízení. Mám ráda volant v ruce.

Setkáváte se na závodech i s dalšími ženami? A respektují vás muži?

Žen jezdkyň, řidiček, je o dost míň než mužů. Kluci se k nám chovají galantně. S úctou a respektem. Každý, kdo pravidelně leze do závodničky, má velký respekt. Tady se nehraje na JAKO. Jde o riziko. Opravdu.

Loni jste se stala kvůli připravovanému semináři terčem kritiky a Facebook vás pořádně propral. Nezanevřela jste na sociální sítě?

Sociální sítě jsou mým svobodným kanálem komunikace, na mých stránkách najdete informace tak, jak jsou, to se v novinách často nestává. Mě se kritika už dávno nedotýká. Dělám si věci po svém tak, jak se to líbí mě. Kdybych měla poslouchat rady ostatních, tak se zblázním.

Takže rady ostatních vůbec neposloucháte?

Z deseti lidí má na jednu věc každý jiný názor. To je deset názorů. Někdy dosti proměnlivých. Takže si musíte ujasnit svůj názor a za ním si stát. Pokud cítím potřebu, jdu se poradit jen s tím, komu věřím, nebo s odborníkem na danou záležitost. Není to o nepokoře, pokoru mám velkou. Zajímá mě osobnostní růst, stále se ráda učím a zlepšuji. Ale obecná kritika a zesměšňování se staly národním sportem, a to je důležité vědět. Je fascinující se učit od mistrů. Měli bychom se pokusit přimět okolí spíš k vlastním činům, anebo alespoň podpoře, protože kdyby jsme si jako národ nepodkopávali nohy, tak jsme jedním z nejschopnějších národů. Tolik šikovných lidí utlučených vlastním okolím, to se ve světě jen tak nevidí. A upřímně, kolik lidí si po přečtení tohoto rozhovoru půjde poslechnout moje písničky nebo si koupit album? Na sociálních sítích jsou tisíce falešných profilů, ale také tisíce profilů, které chtějí slyšet moje písničky. Proto už ani tolik nedávám rozhovory. Vy jste jedna z výjimek. Já si cením těch, kteří se považují za duchovní bytost z jakéhokoliv hlediska, a svůj život považují za šanci najít cestu k vykonání něčeho dobrého, ušlechtilého. Mě baví pomáhat. A přejito i ostatním,  protože všichni bojujeme denně o lepší život.

Pro své fanoušky chystáte valentýnský dárek – nový videoklip When the music's on.

Tento videoklip jsme natáčeli v létě v Los Angeles. Moc se těším, až spatří světlo světa. Bude mít titulky, protože skladba je v angličtině.

Slavíte Valentýna, nebo ho, stejně jako mnoho Čechů, považujete za importovaný svátek?

Vidím ho jako šanci dát svým milovaným vědět, že patří do mého srdce. Svátek lásky, láska se musí připomínat, tak proč tomu nejdůležitějšímu nepřidělit svůj výjimečný den.

Kvůli natáčení nového alba jste střídavě pracovala v ČR i v Los Angeles. Co máte na Americe ráda? A vnímáte nějaké zásadní rozdíly mezi Čechy a Američany?

Ať je to jak chce, všimla jsem si, že Američané jsou o dost komunikativnější. Jen někde otevřete mapu a už vám pomáhá několik osob najít cestu. „Do you need help“, „May I help you?“ jsem tam slýchala velmi často. Líbí se mi, že se na sebe usmívají. Někdo by řekl, že je to falešné, ale nejsem si jistá, zda dokážu rozlišit falešný a milý úsměv číšnice. Rozhodně je mi to milejší, než zamračená, nekomunikativní, nesnažící se. Co se mi nelíbí je, že tam cítím velké rasové napětí.

Pocházíte z Liberce, což je takový specifický kraj plný hor a krásné přírody. Znám spoustu lidí, kteří ho považují za srdcový. Jak to máte s domovem vy?

Domov je u rodiny, ale také v Čechách a na Zemi. Domov je srdce.

Co kromě hudby, herectví a závodění ráda děláte? Zbývá vám čas ještě na další koníčky?

Já prostě ráda tvořím a řídím. Všechno, co se toho týká, mě baví. Je toho tolik, co v tom ještě můžu najít a vyzkoušet, že nehledám nic nového. Baví mě vymýšlet projekty, propojovat a sdružovat lidi, protože spolu dokážou víc. Baví mě učit se na koni. Trénovat. Cvičit. Baví mě pomáhat a učit se, jak pomáhat.

Jaké další výzvy teď máte před sebou? Co chystáte?

Chystám dvouměsíční pracovní návštěvu Los Angeles. V Čechách exkluzivně pár koncertů v rámci krátkého turné. A hudební filmovou pohádku.

A kde vás můžeme v současné době vidět?

Přijďte na koncert! Dělám to po svém. Přijala jsem několik letních nabídek na koncerty s kapelou na festivalu a městských slavnostech. Také hraji v pár posledních představeních skvělého muzikálu Mamma mia! a občas i v muzikálech Mýdlový princ a Angelika.

Autor: 
redakce
Aktuálně
Mezinárodní den kávy připadá každoročně na 1. říjen a Brno již posedmé chystá festival kávy, který se řadí mezi největší takovou akci v České republice.
24.09.2017 - 12:55
Fenomén únikových her, kdy účastníci musí řešit různé rébusy a snaží se dostat ven z labyrintu, pronikl do České republiky už dávno. Díky logickému myšlení a týmové práci musí skupina vyřešit příběh...
24.09.2017 - 09:00
Václav Vydra se narodil v Praze do herecké rodiny Dany Medřické a Václava Vydry. Diváci jej mohou vidět na prknech Divadla na Vinohradech, v karlínském divadle, ale také na televizních obrazovkách....
23.09.2017 - 16:58
Roční e-šalinkartu si v Brně pořídilo už téměř 30 tisíc cestujících. Pracovníci DPMB zatím nezaznamenali hromadný přechod mezi jednotlivými kategoriemi jízdného. Na podzim navíc dopravce chystá...
23.09.2017 - 12:38
Další z brněnských obchodních domů čekají změny. V letošním roce své vlastníky již změnila Olympie a Nákupní centrum Královo Pole, od srpna má nového majitele i Tesco u hlavního nádraží na ulici...
23.09.2017 - 08:37
Systém parkovací revoluce, který plánovali brněnští radní spustit v letošním roce, se odsouvá. Rezidentní parkování mělo ve středu města nejprve platit již od jara, poté se start přesunul na letošní...
22.09.2017 - 19:01
Komentáře