Reklama
reklama

Miroslav Žbirka: Stál jsem na místě, kde nahrávali Beatles

Miroslav „Meky“ Žbirka je jeden z mála zpěváků, který v anketě o Zlatého slavíka porazil Karla Gotta.  Žije v České republice už mnoho let, ale striktně se drží rodné slovenštiny. Maminka Ruth pocházející z Anglie ho od malička učila anglicky, proto je jeho „druhým domovem“ Londýn, kam jezdí velmi rád. Dostal také možnost okusit spolupráci s věhlasným nahrávacím studiem Abbey Road. Při této spolupráci se seznámil s producentem a lovcem talentů Robbem Cassem. A z této nevšední známosti se vylíhl nápad uspořádat společný koncert, který dal vzniknout speciálnímu projektu Abbey Road Nights. Zazněly pouze dva koncerty. Jeden v Praze a druhý v Brně.

Koncerty byly fantastické, publikum také. Jak jste se cítil vy?

Odpověď doděláme po koncertu po telefonu J - zahraji se svojí kapelou speciální klubový set a následně se představí největší britský talent zmiňovaného hudebního studia - Emily Burns – během jejího vlastního koncertního setu.

Jaký to byl pocit stát ve studiu na Abbey Road přesně na místě, kde u mikrofonu stáli Paul McCartney a John Lennon?
Moc mě to bralo, celá léta jsem tu i tam dostával fotografie, knihy ze studia, kde Beatles při nahrávání fotografovali, viděl jsem nějaké filmové záběry. To všechno jsem vnímal, když jsem do toho studia vešel. Poznával jsem místa, kde Beatles stáli, kde se co nahrávalo. Když jsem stál v rohu s kytarou, tam kde nahrávali album Sgt. Pepper 's Lonely Hearts Club Band, to je něco, co mě jako fanouška drží dodnes, to nadšení mi zůstalo. A když vám dají přestávku na kávu a vy chodíte po schodech, vidíte další kapely, které tam nahrávali, tak si uvědomíte, kde jste, co to je za studio. Když si vezmete první album Beatles a pustíte si písničku I Saw Her Standing There, tak si uvědomíte, jak kvalitně to George Martin a technický tým nahráli a vyprodukovali, to je nadčasové i z tohoto pohledu. Navíc lidé, s nimiž jsem dělal, jsou ti, kteří remastrujú nahrávky Beatles. A když se v bufetu setkáte se synem Gilesem Martinem, to ještě znásobí váš zážitek. Pořád jsem si říkal - to je neuvěřitelné. Také spolupráce tam byla úžasná. Přišel jsem tam a neměl k tomu co dodat. Muzikanti už měli nacvičené demo a potěšili mě tím, že mě vyzvali, abych hrál na akustickou kytaru, takže jsem se dostal do studia číslo 2 a hrál jsem s nimi.

Jak se připravujete na koncerty, na nahrávání? Cvičíte stále ještě hlas?

Velice nerad zpívám svoje písničky. Nemohu se donutit, abych si doma sedl a zpíval je. Když skládám nové písničky a potřebuji se rozezpívat je to něco jiného. To pak zpívám skladby jiných interpretů. Zpívat ale musím pořád. Když tři dny necvičím, hlas se začne zavírat. Hlasivkám je ovšem třeba dát i čas na oddech, například po nějakém náročnějším vystoupení, ale pak cvičit a cvičit. Stejně tak jako hudebníci na svoje nástroje.

Jaký je pro vás hudebně letošní rok?

Letošní rok jsem se rozhodl trochu zvolnit tempo, ale rozhodně to neznamená, že vůbec nic nedělám. Máme za sebou dva unikátní koncerty nazvané Abbey Road Night. Také představujeme další singl Love Shines, jež vznikl právě během loňského nahrávání v Abbey Road. Do étéru se dostal remix mojí starší skladby Slávou opitý od renomovaného pražského DJ Ollieho Torra, což mne velmi potěšilo, protože to byla jeho aktivita. Čekají na mne ještě i  letní koncerty. Třeba srpnový festival Okoř, Labské léto, Trnkobraní nebo Dvořákova Olomouc.

Lidé Vás často řadí do kategorie „pohodář“. Je to tak?

To, že jsem označován za pohodáře, vždy zaručeně pobaví moji manželku, která mě zná. Zřejmě je to proto, že klidně působím, i když jsem částečně nervózní. Asi je dobře být trošku nervózní a vnímat věci okolo sebe, to, že by se nemuselo vše podařit, zvláště v souvislosti s koncertem. Představivost, že by se mohlo něco stát, ta znervózňuje, ale zároveň chrání, abych případné kolapsy vychytal ještě před tím, než koncert začne. Někdy mě říkají, že jsem škarohlíd - očekávej horší, pak se těš z lepšího výsledku. Často se mi stává, že jsem při vystoupení nervózní a pak ze záznamu vidím chlapíka, který okolo sebe šíří pohodu. To je nepochopitelný.

Vaše manželka Kateřina s Vámi prý jako studentka gymnázia přišla dělat rozhovor. Udělali jste ho?

Ano. S Katkou jsme se seznámili tak, že jsme měli dělat rozhovor. Nikdy jsem se jí ale nezeptal na to, proč neměla připravené otázky. Ještě jsme ten rozhovor nedodělali, při našich rozhovorech jsme se prostě zadebatovali jiným směrem. Z Katky jsem měl takový speciální dojem hned, je velmi zvláštní, věděl jsem, že je tam něco jiného. To jsou asi takové okamžiky, které se v životě musí stát.

Co dělají vaše děti David a Linda, budou se živit muzikou?

David má po maturitních zkouškách a hraje na bicí. Je do toho zapálený, ale stále cítím, že přednost má škola. Dělal vše v angličtině, což jsem mu opravdu nezáviděl. Linda zpívá, jen když ji poprosím, například, když nám vypadne zpěvačka. Každý je jiný, každý si hledá v životě svoje místo.

Žijete v Praze, ale narodil jste se v Bratislavě. Jak dnes vnímáte toto město?

Vybavují se mi tam při každé návštěvě takové střípky z dětství, které mě někdy až dojímají. Je nutné ale říct, že kdyby nebylo mojí maminky, která mi opisovala z magnetofonu texty skupin Beatles a Rolling Stones, kdyby nebylo bratrů, u kterých jsem viděl, jak se hraje na kytaru, kdyby nebylo tatínka, který mě inspiroval směrem k lidovým písním, kdyby toto prostředí nebylo, asi bych dělal něco jiného. Zpívání jsem totiž považoval za něco přirozeného, u nás doma se stále zpívalo.

Vaše hity již mají třicet let, dodnes jsou populární, denně se hrají. Čemu přikládáte to kouzlo dlouholeté popularity těchto písní?
Och, těžká otázka a nechci, aby to vyznělo neskromně. Když skládám písničky, tak si ty demo nahrávky dlouho prohrávám, nejdu na poprvé do studia. Většinou to už byly mně dobře známé písně, když něco posloucháte mnohokrát, některé skladby to nevydrží a po čase jsem si při nich řekl, že ty nahrávat nebudu. Ale něco můžete slyšet stokrát sám, tak nabudete jistotu, že toto má asi smysl nahrát. A zřejmě v tom je odolnost písničky, dobrou je ta, kterou můžete poslouchat donekonečna. A takovou výstupní kontrolou procházejí moje skladby. Toto je možná jedno z vysvětlení, že jsem je testoval nejprve na sobě. Další kontrolou jsou pak spoluhráči ve studiu. Mám v šuplíku písně, které takovou kontrolou neprošly a nenahrál jsem je. 

Jak vzpomínáte na Mariku Gombitovou?
To je častá otázka, ale logická, protože písně V slepých uličkách nebo Nespáľ-me to krásne v nás, jsou ty, které na přání zpívám. Bylo by bylo ideální ve dvojici, ale Marika nechodí na koncerty nebo televizní vystoupení, takže to je velmi těžké ji nějak inspirovat. Největší naděje je nahrát novou písničku a můj šuplík samozřejmě takové písně obsahuje. Záleží na Marice.

Jak vnímáte současný showbyznys? Od LP desek udělal docela slušný pokrok.
Když mluvíme o LP deskách, tak to je mi trochu líto. Obal byl větší a dalo se zapůsobit na lidi. Prostor pro výtvarné řešení byl větší. Od té doby se vše zmenšilo a dneska začínají mít problém už i CD.

Co vás v životě rozčilí?
Normální věci. Životem se člověk trochu unaví, a když v naší branži vznikne nějaký problém a navíc je to elementární chyba, tak jsem vytočený. Už nemám tu odolnost. A já jsem ani nikdy neměl takovou povahu, že bych se nevytáčel. Ale naštěstí se to o mně neví, a já to jen tak někde nepovím.

Jste často na cestách, kolik kilometrů jste ujel za poslední rok?
To opravdu nevím, jsou to tisíce.

Autor: 
redakce
Aktuálně
Systém parkovací revoluce, který plánovali brněnští radní spustit v letošním roce, se odsouvá. Rezidentní parkování mělo ve středu města nejprve platit již od jara, poté se start přesunul na letošní...
22.09.2017 - 19:01
S nástupem dětí do škol a školek se pojí zvýšená nemocnost. Nárůst nemocnosti mezi dětmi bývá patrný pravidelně již od poloviny září a jde především o respirační onemocnění a infekční nemoci...
22.09.2017 - 13:46
Kvalita ovzduší v městě Brně a Jihomoravském kraji se výrazně zlepšuje, zaznamenaly to všechny typy stanic imisního monitoringu, které tento trend potvrzují od roku 2010. Silniční doprava je...
22.09.2017 - 07:55
Letos v dubnu vyvolal poprask a nevoli obcí, o kterých se nelichotivě zmiňoval, nyní vychází jeho nová verze. Autentický průvodce To je Brno má i novou kapitolu, v níž dotčená místa vyzdvihují svou...
21.09.2017 - 19:53
Prostor Flédy se v neděli 1. října opět zaplní oblíbeným bleším trhem. Celkem tu nabídne téměř 50 lokálních prodejců vlastnoruční výrobky, věci z druhé ruky, knihy, originální retro věci a rozšíří se...
21.09.2017 - 13:38
Milovníci tradičních i netradičních burgerových specialit a dobré společnosti zbystřete. Již od pátku do neděle můžete potěšit své chuťové pohárky, stačí jenom zavítat na prostranství před obchodní...
21.09.2017 - 07:00
Komentáře