Reklama
reklama

Strany na kandidátkách na jižní Moravě představují staré i nové tváře

Do voleb zbývá již jen pár týdnů, a všude kolem nás je vidět spousta politických tváří. Buď již starých známých, nebo jakkoliv nových. U některých stran navíc volič pořádně neví, zda je to čistá levice, čistá pravice, případně strana typu korouhvička. Speciálně pro noviny CENTRUM news okomentoval strany a jejich lídry, kteří se uchází o přízeň voličů na jihu Moravy, politický analytik Vratislav Dostál.

ANO -- Martin Stropnický

Herce a bývalého diplomata očarovalo charisma miliardáře Andreje Babiše. Společně s ním se rozhodl nasadit veškeré své síly k obrodě české politiky. Že si hnutí ANO během bezmála dvouleté existence neosvojilo žádný neosvojilo podrobný volební program, nevadí. Martin Stropnický prostě ví, že Babiš je ten pravý. Stropnický přišel minulý rok o práci, na pozici ředitele Divadla na Vinohradech ho vystřídal jiný politik a herec v jedné osobě, Tomáš Töpfer. Nejen proto nejspíš letos na jaře za prací dojížděl, a to právě do Brna. V Mahenově divadle režíroval inscenaci Davida Seidlera Králova řeč. Divákům dokonce z Prahy přivezl syna primáře Sovy z Nemocnice na kraji města Ladislava Freje. Určitě mu jsou vděční. Jinak toho o Stropnickém moc nevíme. Teda až na to, že chce uzdravit českou politiku, i bez programu.

ČSSD -- Bohuslav Sobotka

Předseda sociálních demokratů se již poněkolikáté uchází o hlasy voličů na jižní Moravě. Pochází odsud, nejspíš svým krajanům věří. A to přesto, že tu v roce 2010 volby prohrál s hejtmanem Michalem Haškem. Ten šel tehdy do voleb až z jedenáctého místa, díky preferenčním hlasům ale skončil v čele jihomoravské sociálnědemokratické kandidátky. Souboj předáků favorita sněmovních voleb se letos na jižní Moravě zopakuje. A výsledek jejich odvety na kandidátce ČSSD může být pro vývoj české politiky podstatnější, než by se na první pohled zdálo. Prezident Zeman již totiž naznačil, že může při jmenování premiéra zohlednit právě preferenční hlasy. Pokud mají tedy někteří voliči společně s TOP 09 obavu o budoucnost české demokracie – prý totiž po zvolení Zemana na Hrad koroduje –, měli by volit nejen ČSSD, nýbrž především kroužkovat Sobotku. Jedině tak zůstanou socialisté i v nejbližších letech svébytnou stranou, která zabraní posunu ČR k poloprezidentskému systému. V opačném případě hrozí, že se pod Haškem z ČSSD stane loutkový sbor pod taktovkou hradního dirigenta. Navíc, Sobotka je v politice takřka od svých jinošských let, nic jiného nikdy nedělal a po premiérské funkci prý opravdu touží.

KDU-ČSL -- Jiří Mihola

Pro lidovce budou letošní volby pokusem o návrat do vysoké politiky. V roce 2010 vůbec poprvé od vzniku Československa opustili poslanecké lavice. Klíčem k úspěchu pro ně ale nebude volební výsledek na Moravě, nýbrž v Čechách. Vždyť i před třemi lety dosáhli nejen na jižní Moravě slušného výsledku, navíc jsou součástí jihomoravské krajské vlády. Jiří Mihola tak nemá co ztratit, katolický ukotvený volič tu bude KDU-ČSL preferovat, i kdyby za ně kandidovala obzvlášť nevýrazná osobnost. Historik a vysokoškolský učitel navíc sází na tradiční lidoveckou klidnou sílu, již do krajského zastupitelstva kandidoval s cílem vnést do politiky více slušnosti a odbornosti. K tomu, aby se stali parlamentním subjektem, budou muset lidovci ale podstoupit riziko, jež s sebou nese vyřešení klíčového dilematu každé křesťanské strany. Jeho podstata je jednoduchá: mají-li si křesťanské strany udržet hlasy aktivních křesťanů, musí důsledně projevovat svoji křesťanskost, avšak současně musí pracovat s vědomím, že příliš důsledné zastávání této linie neuspokojí a nepřiláká potenciální voliče, kteří preferují spíše liberálnější postoje. Liberálnější přístup přitom naopak zase může znamenat odliv tradičních voličů. Zda-li si tento rozporuplný úkol Mihola uvědomuje, naznačí volební kampaň a především výsledek lidovců v celorepublikovém měřítku. Odváží se Mihola vykročit i mimo křesťanský rámec? Pokud risk nepodstoupí, nejen on, ale i jeho strana může na poslanecké lavice zapomenout. KDU-ČSL se pak definitivně stane regionální stranou.

KSČM -- Vojtěch Adam

Komunisté patří k nejstabilnějším stranám české politiky. V ústraní a izolaci přečkali 90. léta minulého století a nejpozději od voleb v roce 2002 se krůček po krůčku dostávají do pozice, která jim umožňuje zvyšovat vliv na českou politiku. Po loňských krajských volbách mají dokonce i svého krajského hejtmana. Nyní jim zbývá udělat krok z posledních: učinit ze sebe sílu, bez které se neobejde vznik levicové vlády. Otázkou je, zda a do jaké míry jsou čeští komunisté levicoví. Z jisté perspektivy je lze totiž označit za jedinou autentickou českou konzervativní stranu. Nic na tom nemění, že se to tu a tam snaží maskovat, nestraník a starosta Ivančic Vojtěch Adam v čele jejich jihomoravské kandidátky budiž tohoto snažení příkladem. Škoda, že hned za ním KSČM na jihomoravskou kandidátku umístila svého expředsedu Miroslava Grebeníčka. Holt, k opravdu konzervativně smýšlejícím lidem vždy patřilo lpění na tradicích a úcta k zasloužilým předkům. A tak to má být, každý z nás aspoň hned ví, s kým že to máme tu čest. Adam, který v minulosti loboval například za peníze pro brněnský autodrom, v čele kandidátky na tomto zjištění mění jen málo. Na komunisty je prostě spolehnutí, modernizovat se nechtějí a hlavně nemusí: podstatnému množství voličů jejich současná podoba totiž vyhovuje.

ODS -- Petr Fiala

ODS prochází nejhlubší krizí identity své dosavadní existence. Donedávna nejsilnější strana české politiky se potácí v předvolebních preferencích okolo deseti procent hlasů. Sedm let u vlády a řada skandálů učinila z tahouna české pravice vysmívanou stranu. Nejen proto lze na jejích kandidátkách nalézt celkem sedmasedmdesát starostů a dvaatřicet místostarostů. Jinak řečeno, ODS vsadila do značné míry na úspěšné komunální politiky, celkem jich do voleb vyslala 109. Politolog a bývalý ministr školství mezi ně sice nepatří, přesto je i jeho kandidatura zdůvodňována podobně. Jako nestraník a nezpochybnitelný expert má navrátit důvěru straně, jejíž budoucnosti nevěří již ani mnozí straníci. Fiala je zakladatel brněnské katedry politologie, byl děkanem i rektorem na Masarykově univerzitě, působí věcně a seriózně. Přesto lze v jeho kandidatuře spatřovat jistý rozpor: donedávna politolog, který veřejnosti z pozice akademika sděloval co je a co již není politika, dobrovolně podstoupil přerod v politika, který svou budoucnost spojil s uskupením, jehož nejpřiléhavější charakteristikou je označení strana institucionalizované korupce.

SPOZ -- František Lukl

František Lukl je jedním z mnoha ministrů úřednické vlády Jiřího Rusnoka, kterého SPOZ přesvědčila k účasti ve volbách v jejich barvách. Ministr pro místní rozvoj v demisi a starosta Kyjova je ambiciózním mužem, Zemanovci ho oslovili především svým důrazem na prosazování prvků přímé demokracie, konkrétně přímé volby starostů a hejtmanů. Souhlasí také s jejich záměrem vyplácet sociální dávky v nezaměstnanosti s podílem aktivní účasti těchto nezaměstnaných na veřejných pracích pro obec, líbí se mu i nižší sazba daně u základních potravin. Od své kandidatury si navíc slibuje, že agendu, kterou na ministerstvu vykonává, bude moci prosazovat skrze členy SPOZ. Tedy strany, která je v české politice typově novým druhem. Vznikla totiž jako projekt Miloše Zemana na podporu jeho prezidentské kandidatury. V tomto slova smyslu je nepochybně úspěšným spolkem. V mnoha jiných ohledech je plná rozporů. Chce prý hájit zájmy levicových voličů a přitom vznikla jako strana, která měla oslabit ČSSD. A tedy levici. Ostatně SPOZ je spojená se vznikem druhé Topolánkovy vlády, byl to totiž právě Miloš Zeman a Miroslav Šlouf, kdo se podílel na zběhnutí Michala Pohanky a Miloše Melčáka z tábora ČSSD k pravici. Nebýt tohoto manévru, právem označovaném za korupční, pravice by se po volbách v roce 2006 k moci nedostala.

SZ -- Jitka Seitlová

Bývalá místopředsedkyně a senátorka pravicové ODA se nechala přesvědčit ke kandidatuře za Stranu zelených. Kandidaturu dle svých slov přijala proto, že zelené považuje za jasně vyprofilovanou stranou, která hájí hodnoty, o nichž si myslí, že by měly být v parlamentu zastoupeny. Pravdu má v tom, že zelení nejsou na rozdíl od jiných stran rychlokvaškou. Plete se ale v tom, že jde o stranu jednoznačně předvídatelnou. Vždyť zeleným hnutím cloumají nejpozději od jejich vstupu do vlády po volbách v roce 2006 permanentní rozepře. Ilustrovat to lze i na dění v posledních dnech. V září SZ opustil její bývalý předseda Martin Bursík, údajně už nemohl snášet, kterak se zelení posouvají doleva. Dle svých slov nechtěl setrvat ve straně, v jejímž vedení nelze dosáhnout jasně deklarovaný odpor ke spolupráci s komunisty. Jen několik dnů po Bursíkovi zelené opustil Martin Marek, levicově orientovaný politik a aktivista. A další z levicově vyprofilovaných osobností SZ, Matěj Stropnický, kandiduje v Praze z nevolitelné sedmé pozice. Jak to tedy je? Jsou zelení spíše nalevo či spíše napravo? Pokud by si mohli vybrat, preferovali by vládu s ČSSD nebo s ODS? Možná v tom nemají jasno ani oni. Lavírují a voliči o ně logicky ztratili zájem. Jako strana předvídatelní totiž nejsou, naopak jde o ideově rozštěpené a tudíž nečitelné uskupení. Ví to Jitka Seitlová, která působila do letošního jara na pozici zástupkyně ombudsmana? Anebo jen hledala prostor pro své zviditelnění?

TOP 09 -- Rom Kostřica

TOP 09 aspiruje na pozici nejsilnější strany na pravici. Kampaň přitom staví na souboji s levicí, především pak s prezidentem Milošem Zemanem, který je podle předáků TOP hrozbou pro českou demokracii. Je to paradoxní, jednou z příčin Zemanova zvolení byla politika vlády Petra Nečase, ve které prosazovala TOP 09 reformy, jejíž dopady pocítila prakticky celá společnost. Pokud se politici zasloužili o sociální propad velké části občanů, jde o důsledek reforem, na kterých vydělala hrstka konkrétních finančních skupin. Byla to navíc Nečasova vláda, která neváhala prosazovat klíčové zákony pomocí korupčních praktik. Ostatně to bylo jedním z důvodů jejího konce. Zeman na Hradě je pak produktem a nikoli příčinou tohoto úpadku politiky jako věci veřejné. Bojovat tedy nyní právě s ním o údajně upadající stav české demokracie je pokrytectvím. Přesto lze očekávat, že TOP 09 u voleb nepropadne. Lékař Rom Kostřica voličům slibuje, že v případě svého zvolení bude prosazovat novelu VŠ zákona či úpravy v postavení univerzitních nemocnic. Chtěl by se zasadit, aby v budoucnu fungovaly jako neziskové organizace. Stát i školy by byly zastoupeny v jejich správních radách, a to rovnoměrně. V rámci města Brna a dalších větších městských aglomerací se bude zasazovat o budování a rozšiřování sítě cyklostezek. Vysokoškolský zákon, postavení nemocnic, natož cyklostezky, tématem letošních voleb ale nebudou. 

Úsvit přímé demokracie -- Petr Adam

Klíčem k pochopení hnutí Úsvit přímé demokracie je osobnost Tomia Okamury. Také on, podobně jako Andrej Babiš, hodlá očistit českou politiku. V loňských senátních volbách o tom dokonce přesvědčil obrovské množství lidí na Zlínsku, do Senátu se dostal málem již po prvním kole. Jeho hnutí lze označit za typickou populistickou stranu. Ostatně spojení s předsedou Věcí veřejných Vítem Bártou není náhodné. V politice chtějí prosadit především zákon o obecném referendu, přímé volby a odvolatelnost poslanců, senátorů, hejtmanů, starostů a prezidenta, dále uzákonění jasné osobní, hmotné a trestní odpovědnosti všech politiků, soudců, státních zástupců a exekutivy. Požaduje také referendum o každém předání státní suverenity na orgány EU. Hnutí chce usilovat o Evropu jako volný trh zboží, služeb a práce. Požaduje přísné podmínky imigrační politiky a nepřipustí prý, aby se z České republiky stala země pro nepřizpůsobivé imigranty a náboženské fanatiky. Zda-li má Úsvit přímé demokracie po zkušenosti voličů s Věcmi veřejnými šanci uspět, je nyní těžké předpovídat.

Jednotliví kandidáti jsou řazeni abecedně podle názvu stran

Autor: 
redakce
Aktuálně
Milovníci tradičních i netradičních burgerových specialit a dobré společnosti zbystřete. Již od pátku do neděle můžete potěšit své chuťové pohárky, stačí jenom zavítat na prostranství před obchodní...
21.09.2017 - 07:00
Měsíc po umístění speciální lavičky plné knih v parku na Obilním trhu si už jen tak nepočtete. Knihy jsou rozebrané, prostor lavičky zaplnily odpadky.
20.09.2017 - 19:53
Víno a burčák ze čtyřiadvaceti vinařství, řemeslné a dárkové zboží, občerstvení a farmářské produkty a denně doprovodný program od odpoledních do večerních hodin. Přesně na tohle se mohou těšit...
20.09.2017 - 11:56
Za měsíc se uskuteční volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR a všichni obyvatelé republiky mají právo volit i mimo místo svého trvalého bydliště. Musí si však včas vyřídit voličský průkaz.
20.09.2017 - 08:17
Pořídit si nemovitost jako další zdroj příjmu. Češi i přes stále se zvyšující ceny považují koupi bytu či domu a jeho následné pronajímání za jeden z nejvýhodnějších způsobů jak zhodnotit své vlastní...
19.09.2017 - 20:14
Vymyslet za 24 hodin inovativní řešení reálného byznysového zadání, tak aby se dalo uplatnit v praxi. A to navíc s lidmi, které jste poznali teprve před chvílí. To bude cílem ČEZ Inovačního maratonu...
19.09.2017 - 19:55
Komentáře