Reklama
reklama

Václav Vydra: Koně si zaslouží řádnou péči

Václav Vydra se narodil v Praze do herecké rodiny Dany Medřické a Václava Vydry. Diváci jej mohou vidět na prknech Divadla na Vinohradech, v karlínském divadle, ale také na televizních obrazovkách. Kromě herectví patří mezi jeho velkou vášeň koně, které chová již devátým rokem na statku v Malčanech.

Potkáváme se na vašem statku. Co vás ke koním přivedlo? Přece jen, váš koníček přerostl v pořádného koně…

Asi nějaká chvilková slabost (smích). Já jsem asi ve dvaceti letech začal jezdit na koních, kdy jsem si zhruba šest, sedm let půjčoval koně. Pak jsem měl nějakou pauzu, ale od třiadevadesátého jsem opět začal jezdit a koně mě drželi čím dál víc. Takže jsem si v roce 1998 koupil svého prvního koně a opravdu jsem to s nimi začal myslet vážně. Pak se mi trochu rozrostlo stádečko a delší dobu jsem měl čtyři koně, jenže časem začali mít problémy s kopyty a pohybovým ústrojím, tak jsem se začal zajímat o péči o kopyta a o koně celkově. Pečlivě jsem to studoval, no a posledních deset let se tomu věnuju hodně intenzivně.

Jak říkáte, vy s chovem koní jdete jinou cestou. Koně chováte v co nejpřirozenějším prostředí, nekovete je a v minulosti vás kvůli tomu dokonce nařkli i z týrání koní. To pro vás muselo být těžké…

Tak ona je to nedávná minulost a bylo to hodně těžké. To jsem se cítil opravdu hodně zrazený a ublížený. Ale to je pryč a kdo si k tomuhle chce najít cestu, tak si ji najde i přes to všechno. Protože pokud opravdu někomu na koních záleží, tak stejně jinou cestu nemá. Bohužel na to lidé většinou přijdou až v době, kdy jejich koně mají nějaký neřešitelný problém a začnou se zajímat o to, co k tomu vedlo. Ne, že by bylo vždy pozdě, ale náprava je pak hodně složitá.

Jde tedy říci, že jste ten typ člověka, který, když se pro něco rozhodne a věří tomu, dokáže jít proti všem?

Ano, je to tak.

A jak byste se díval na zbabělce? Dejme tomu člověk, který by byl ve vaší situaci, stalo by se mu to stejné a on by obrátil a začal by koně kovat?

Jak bych se na něj díval…no jako na zbabělce. Tím hůř, že takový člověk by měl informace, jak se má ke koním chovat, ale nedělá tak. Takže pro mě by to vlastně nebyl ani zbabělec, ale někdo, kdo vědomě škodí koním. Pokud by ovšem ty informace neměl, tak to chápu, protože pokud je nemá, tak se chová podle toho, co je běžné.

Můžete tedy čtenářům nějak laicky vysvětlit, v čem vaše péče o koně spočívá a v čem se liší od té, kdy koně dostávají podkovy?

To by měli vysvětlit koně sami. Kůň je stádové zvíře, které žije celý život v pohybu a ve stádě. Pokud jim tuhle devizu sebereme, tak je vystavujeme nepřirozeným podmínkám a stresu. Takže v momentě, kdy koně zavřeme někam do boxu nebo do chlíva, tak mu znemožníme každodenní pohyb. Pokud kůň něčím strádá, tak se potřebuje právě vychodit. No a co se týče kopyt, tak kopyto koně je orgán, který má spoustu funkcí v jeho organismu – tlumič nárazu, krevní pumpa, orgán metabolismu a v neposlední řadě hmatový orgán. No a jestliže je kopyto nějakým způsobem zdeformované, dostane třeba podkovu, tak nemůže správně pracovat. Sníží se prokrvení, kůň přestává cítit, nefunguje mu hmat a celkově kopyto přestává plnit svou primární funkci, a tu musí převzít jiný orgán v těle, jenže tím potom koně trpí.

Takže říkáte, že je lepší koně vůbec nekovat?

Záleží samozřejmě na tom, v jakém prostředí koně chováme. Pokud mají přirozené podmínky a velký výběh, jako tady u nás na statku, tak je zbytečné, aby kůň měl podkovy. Ale pokud někdo chová koně v nějakém boxu, kde je spousta bobků, amoniaku, tak to by bylo spíš na škodu, protože by všechno svinstvo šlo právě do kopyta. Pokud chce člověk pomoci koni tím, že ho nebude kovat, tak mu musí vytvořit i správné prostředí, aby mu naopak neublížil. Musíme se zkrátka koním naučit rozumět a naučit je, aby rozuměli nám. Což je podle mě to, co by lidé měli považovat za cestu k novodobému soužití s koněm.

Statek je jistě fyzicky, finančně, ale určitě i psychiky náročná záležitost, že?

Práce tady mě zaměstnává hodně, to se každý den najde spousta práce. Taky nás je tady na to víc, máme tady dvacet koní, takže to by jeden člověk ani nezvládnul.

Najdete si při té péči o statek vůbec ještě čas na to, abyste si vyjel na koni do přírody tak, jak jste to dělával ve svých začátcích?

Čím dál tím míň, ale samozřejmě najdu. Protože kdybych nenašel, tak by ta naše snaha ztratila cíl. Ale někdy mi i stačí se na koně koukat, vypustím je ven na louky a oni se pasou, hrají si a já jsem rád, když vidím, že je jim dobře.

Vaší další zálibou jsou lodě, máte kapitánské zkoušky. Podařilo se vám letos vyrazit na dovolenou? Nebo si veškerý váš čas vysloužil statek?

Ano, kapitánské zkoušky mám už asi dvacet let. Letos jsme vyrazili na týden do Chorvatska s docela velkou lodí, takže to bylo fajn. Vyjížděli jsme na severu u Rabu a spíš jsme se tak flákali letos, žádný velký sport. Měli jsme i vnuky, tak jsme si to chtěli jen tak užít.

Jak se vám daří dělit čas mezi divadlo, film, manželku a statek? Máte někdy aspoň chvilku pro sebe?

Těžce, potřeboval bych se naklonovat. Ale zatím se to ještě dá vydržet. Čas pro sebe si už téměř nenajdu. Můj čas dělím mezi hereckou práci, koně a samozřejmě s Janou jsem vždycky rád, naštěstí spolu i hrajeme a když nehrajeme, tak spolu trávíme alespoň večery. Ale když třeba zkouším v divadle, tak je pro mě ten den vždycky hrozně krátký. Musím jezdit na zkoušky, naučit se text, starat se o statek, takže potom mi už třeba nezbývá čas na vyjížďky na koních.

S manželkou jste spolu již více než třicet let, je pro vaši ženu statek a koně stejnou vášní jako pro vás?

Podle toho, jak se to vezme, někdy to vášnivé je. Ale že by to byla její vášeň, to samozřejmě není. Ona mi to víceméně toleruje a snaží se nějakým způsobem trošku pomáhat s chodem statku, ale že by to bylo náplní jejího života, to ne.

Se svou ženou se potkáváte i na jevišti. Jaké to je, hrát s tak blízkým člověkem?

Příjemné. Záleží na tom, co to je za role, ale většinou to jsou komické role, komedie, takže to se nám hraje dobře. Zase tak často spolu nehrajeme, ale když už, tak je to pokaždé milá příležitost.

Chtěl byste se, v této době, a kdyby to šlo, potkat na jevišti se svojí maminkou? Například v inscenaci Vrátila se jednou v noci, kdy se maminka hlavního hrdiny vrací ze záhrobí a začne mu udělovat rady do života?

Samozřejmě bych se s ní potkal rád, bylo by to pěkné. Ale není to možné, tak potom nemá cenu pro mě o tom uvažovat. Určitě bych se s ní rád sešel, ze začátku mě to moc nelákalo, že bych s ní měl hrát, ale dneska bych za to byl hrozně rád.

Pocházíte z herecké rodiny. Dá se říct, že jste tedy byl předurčen k té herecké profesi, nebo by vůbec nevadilo, kdybyste byl třeba učitel?

Moje rodina by se s tím určitě spokojila. Možná by byli i spokojenější, než že jsem se pustil na ten tenký led herectví, protože rodiče moc dobře věděli, co být hercem znamená. A že hranice úspěchu v profesi je velice tenká. Ale velmi mě podporovali, hlavně máma se mi snažila pomáhat. I když přišla s kritikou, tak to udělala tak, že mi nevzala sebevědomí, ale naopak se mi snažila poradit.

Chodíte při vašem vytížení ještě vůbec do divadla jako divák?

Ne, jenom na sebe (smích).

A na manželku nechodíte?

To taky. Ale toho času mám opravdu tak málo, že mi to ani nevychází. A kolikrát, když už se najde volný večer, tak než abych přemýšlel, na co půjdu do divadla, tak se raději natáhnu u televize a relaxuji na gauči.

Když už do toho divadla jdete, jste spíše tolerantní divák nebo kritik?

Býval jsem kritický, ale teď už jsem čím dál víc tolerantní. K tomu zkrátka vedou životní zkušenosti a nechtěl bych třeba někomu ublížit, protože sám vím, jak to bolí. Já spíš než v divadle vidím velký problém v laciných seriálech, které se vyrábí pro televizi a defacto ničí vkus diváka předkládáním jednoduchých a plytkých příběhů. Televize by zkrátka měla mít nějaký cíl lidi vychovávat, vzdělávat a povznášet, a ne je vrhat do průměrnosti a podprůměrnosti a dělat z toho normu. To je zkrátka špatně.

Když je řeč o televizních seriálech. Vy s manželkou mluvíte doprovodný komentář k Prostřenu. Přihlásil byste se do takového pořadu?

Ne. My jsme sice jednou taky vařili, když byly nějaké VIP díly s celebritami, ale to bylo trošku něco jiného, protože my jsme si to ve skupině udělali příjemné, zkrátka tu soutěživost jsme úplně vytěsnili. Ale já si myslím, že lidi, kteří se do toho přihlásí, by si měli ten týden udělat taky tak příjemný a výhra by pak měla být pouze bonusem pro toho, kdo byl opravdu nejlepší. A ne, že je jedno, jak uvařím, ale hlavně že potopím ostatní. Samozřejmě ty intriky mohou být zajímavé pro televizi a diváky, kteří o tom pak diskutují, ale pro samotné účinkující je to vždy špatně.

Prozradíte závěrem, jaké jsou vaše plány na podzim?

Budu mít dvě divadelní premiéry – v karlínském divadle Sestra v akci a v divadle Broadway Muž se železnou maskou. Pak mě do poloviny prosince čeká nějaká práce v televizi a nová hra v Divadle na Vinohradech. Dovolenou teď na podzim neplánujeme, bude to takové pracovní.

Autor: 
Lenka Šimková
Aktuálně
Ilustrační foto
Policisté cizinecké policie zkontrolovali v Brně 1162 lidí. Při akci, která proběhla ve středu a ve čtvrtek, se zaměřili při kontrole na cizince a oprávněnost pobytu a pátrání po osobách a věcech....
20.10.2017 - 16:07
Ulice Kotlářská je od dnešních brzkých ranních hodin mezi křižovatkami s ulicemi Bayerova a Tučkova uzavřena pro veškerou individuální dopravu.
20.10.2017 - 14:37
Ilustrační foto
Speciálně uzpůsobený člun k záchraně tonoucích lidí má výrazně pomoci v práci záchranným brněnským složkám. Plavidlo zajišťuje vysokou stabilitu nejen během plavby, ale zejména při nakládání...
20.10.2017 - 07:15
Adventní trhy na Zelném trhu
Městská část Brno-střed nabízí na předvánočních venkovních akcí pět prodejních míst, na kterých neziskové organizace mohou prodávat své výrobky či prezentovat svou činnost.
19.10.2017 - 17:50
Nevidomí, ale hlavně jejich vodicí psi, budou mít v brněnských tramvajích více prostoru. Nově mohou ve vybraných vozech nastupovat i druhými dveřmi. Na změně spolupracoval Dopravní podnik města Brna...
19.10.2017 - 15:22
Ztráta sluchu, psychické onemocnění nebo třeba horší zrak. I přes tyto překážky mohou studenti brněnské techniky navštěvovat vysokou školu a užívat si studentská léta jako ostatní spolužáci. Už deset...
19.10.2017 - 07:55
Komentáře