Reklama
reklama

Nevyužívané lokality plné vzpomínek

Na jedné straně poptávka převyšující nabídku, neustálý růst cen nemovitostí a jejich nedostatek, na straně druhé hektary nevyužívaných ploch. A to často přímo v centru jihomoravské metropole či v jeho bezprostředním okolí. Komu patří a dočkají se Brňané jejich revitalizace? Řeč je o takzvaných brownfields.

Historie Brna, především pak přelom 19. a 20. století a slavná éra moravského Manchesteru, jak se metropoli přezdívalo, za sebou nechává nesmazatelné stopy i v současné moderní době. Některé z kdysi známých továrních areálů a skladových hal šly k zemi, na mnohé podobná budoucnost brzy čeká. Než ale na jejich místě vyrostou nové budovy, bude to ještě chvíli trvat. A nutno podotknout, že mnohdy novoty zůstávají za svými slavnými předchůdci v hlubokém závěsu a budí kontroverze. Jiná místa na lukrativních adresách jsou zase ponechána zcela na pospas svému osudu a bezprizorně chátrají dál. Jen v Brně zaujímají tyto nevyužité plochy zhruba 350 hektarů. Brownfi elds, zanedbané nemovitosti, pozemky, areály či objekty, jsou nejčastěji dědictvím průmyslové, zemědělské, vojenské či dopravní aktivity a bez rozsáhlé revitalizace je není možné nijak plnohodnotně a efektivně využívat.

Příčinu vzniku těchto lokalit můžeme velmi často hledat v restrukturalizaci ekonomiky po roce 1989 a kolapsu podniků či přesunu průmyslu ze středu města do okrajových zón. Typickým a díky své poloze i nejviditelnějším zástupcem je například areál bývalé Vlněny. Zde se však již revitalizuje a její budovy se zemí srovnaly bagry. Nyní na jejím místě podle plánů současného majitele, společnosti CTP, vznikne 82 tisíc metrů čtverečních plochy určené především pro kanceláře. Vůbec největší brownfield, Jižní Centrum, který se táhne od vlakového nádraží směrem ke Komárovu a Heršpicím, si naopak na svou novou podobu zřejmě ještě počká. Stav zde komplikují nejen železniční tratě, které jej protínají, ale především to, že ještě nepadlo konečné rozhodnutí týkající se nové polohy hlavního vlakového nádraží.

Revitalizace těchto deprimovaných lokalit rovněž brzdí komplikované majetkové vztahy. Často patří několika subjektům dohromady, jindy je vlastní soukromníci, a město tak nemůže do jejich podoby nijak zasahovat, přestože je podle něj revitalizace těchto lokalit jednou ze základních podmínek udržitelného rozvoje města Brna.

Na opravené lokality se často skepticky dívají sami Brňané. „To, že se všude masivně bourají továrny, které udržovaly centru jeho genia loci, se mi nelíbí. Místo tradice vznikají kovová a stříbrná monstra, alespoň podle plánů, které jde najít. Brno naprosto ztrácí svou tvář. Přitom v zahraničí se dělají podobné opravy mnohem šetrněji,“ podělila se o svůj názor Naďa Kuncová z Brna.

Autor: 
Lenka Gregorová
Aktuálně
Podle dostupných údajů žije v České republice téměř třetina obyvatel v panelových domech. Blížíte-li se k velkoměstům, již z dálky vás ve většině případů vítá šedá náruč okrajových sídlišť. V žádném...
17.11.2017 - 09:15
Kniha Normalizační Brno
Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studenstva připomene studentský průvod i výstava fotografií normalizačního Brna.
16.11.2017 - 16:43
Město převzalo vánoční strom
Vánoční strom, který každý rok zdobí náměstí Svobody, Brno opět převzalo od Bílovic nad Svitavou. Včera se uskutečnilo slavností předání 18 metrů vysokého smrku ztepilého. Byla přítomna i...
16.11.2017 - 07:58
Fotka klubu z roku 2014
Klub na ulici Leitnerova prošel stavebními úpravami. Z barové místnosti se stala kavárna a sál se rozšířil a zrekonstruoval. Zřizovatel chce z Leitnerky vytvořit kulturní centrum Starého Brna.
15.11.2017 - 14:19
Alkohol v Brně prodalo mladistvému 16 z 18 provozoven
Inspektoři České obchodní inspekce zkontrolovali osmnáct brněnských provozoven, zda mladistvým prodají alkohol. V šestnácti z nich nedodrželi zákon a alkohol prodali.
15.11.2017 - 07:58
Brněnští radní dnes schválili vybudování wellness v plaveckém stadionu za Lužánkami. Nabídne třeba sauny, vířivku nebo relaxační bazén.
14.11.2017 - 18:20
Komentáře