Reklama
reklama

Moravská metropole se dočkala znovuotevření populární Konopné lékárny

Kožní problémy, tělesné bolesti a řadu dalších zdravotních neduhů, které sužují mnoho lidí, lze u nás řešit zákonnými produkty z konopí. Od prosince roku 2016 mohou obyvatelé moravské metropole Brno navštívit lékárnu specializovanou na konopné prostředky. Konopnou lékárnu najdete na ulici Běhounská 22. „Obchod se nachází v pasáži Typos“. O konkrétních produktech a jejich účincích na organismus se dozvíte přímo na prodejně, v tomto článku by však bylo dobré připomenout si něco z historie konopné rostliny.

Vše začalo před tisíci lety, když Číňané objevili pravý poklad - žádné zlato, žádné drahokamy, byla to jednoduchá rostlina, která jim zpříjemnila život.

Měla rozměry menšího stromku, většinou měřila 2 až 3 metry, ale někdy dosahovala až pětimetrové výšky. Na dlouhých stoncích rostly listy, které připomínaly ruku s mnoha prsty. Jejich plody přinášely semena výborné chuti a stonky byly plné vláken, jemných a přesto nezničitelných.

Rostlinu nacházeli na různých druzích půdy, nejčastěji tam, kde byla hluboká půda a hodně vody. Její semena brzy sloužila jako potrava, její listy léčily bolesti a z vláken jejích stonků se dala vyrobit látka, která chránila tělo před větrem a mokrem.

Číňané ji nazývali “Ma”. Zřejmě v Číně započala její cesta kolem světa. Všude tam, kde se lidé setkávali, si vyměňovali zkušenosti a mnohý dobrý nápad se rychle rozšířil. Jako “Ganja” ji poznali Indové, “Cannabis” jí říkali Řekové, “Hanf” německy mluvící země a „Konopí“ se stalo jejím jménem v Čechách.

Tuto rostlinu nalezneme na její cestě u keltských knížat, slyšíme o jejím využití u Vikingů, Tráků a v hrobě Adelgundy, královny Merowingů objevíme jemné a nápaditě zpracované šaty z konopí. A dovolíme si tvrdit, že to byly její nejoblíbenější šaty, se kterými se nechtěla rozloučit – šaty pro věčnost.

S Kryštofem Kolumbem přeplula rostlina Atlantik, jako oblečení a také jako plachtovina, protože látka na sebe upozornila již brzo svými dobrými vlastnostmi: na těle lehká a vzdušná, odolná proti mokru a skoro neroztrhatelná. Američané nazvali tuto rostlinu “Hemp” a použili pro svou vlajku tuto látku. A Levi Strauss nevyrobil první džíny z bavlny, ale z konopí.

Tato rostlina dobyla zeměkouli, lidé ji sázeli, využívali a vážili si jí. Ale byla vypuzena, zakázána a zapomenuta. Vypuzena bavlnou a chemickými vlákny, zakázána jako omamný prostředek. Zapomenuta zůstala až do doby, kdy se jeden Američan, Jack Herer, vydal na cestu, aby vyprávěl historii této rostliny.

To bylo koncem 80. let, v době, kdy bylo stále více znát, že naše Země potřebuje péči jako my všichni. Nadmíru šetrné pěstování rostliny, která rychle roste a může být bez rozpaků těžena, která už jen svým růstem ničí plevel a nepotřebuje tudíž žádné herbicidy, rychle přesvědčilo a první idealisté se dali do díla, aby ji znovu oživili pomocí nejnovější techniky a bez omamného THC.

Proč konopí upadlo v zapomnění ?

Když jsme se zabývali touto otázkou, velice rychle se ukázalo, že není snadné najít jednoznačnou odpověď.

Citujeme na tomto místě z Cannabis Helvetica Thomase Kesslera: „Požívání veškerých psychoaktivních látek (sem patří i káva, čaj, tabák atd.), ať už jsou nazývány narkotika nebo poživatiny, mohou být zařazeny pouze do společenského obchodního vztahu, politického a individuálního procesu. Vezměme jako příklad kávu a čaj, jejichž dovoz vyvolal v Evropě v 16. a 17. stol. drogovou krizi. Podobně tak konopí dvě až tři staletí později.“

Do té doby bylo konopí ve starověku jednou z nejoblíbenějších užitkových rostlin na světě. Jak ale mohla být tak oblíbená rostlina jednoduše zapomenuta? Nevěděli bossové petrochemie, jaký potenciál skrývá konopí, nebo sedláci, nepoznali jaké výnosy jim může poskytnout konopí, při jen poloviční náročnosti než bavlna? Ne, myslíme si, že se sešlo několik faktorů. V Americe 30. let propukla hospodářská krize. Mexičtí přistěhovalci, kteří „marihuanu“ kouřili, se brzy stali trnem v oku jednoho z největších vlastníků papírensko-novinového řetězce v historii J. Hearsta, který rozpoutal špinavou bulvární kampaň zaměřenou proti marihuaně.

Mezitím došlo k výraznému pokroku ve zpracování konopí. Byl vyvinut nový mobilní drtič - dekortikátor, rozvinul se nový vědní obor - chemurgie, jejíž zástupci (např. T. A. Edison) oznámili světu, že ropné uhlovodíky lze nahradit rostlinnými sacharidy. Jako důkaz představil Henry Ford celorostlinné auto na konopný pohon. Ve stejnou dobu byla objevena chemická vlákna. Du Pont, jehož chemici tenkrát objevili a nechali patentovat nylonové vlákno, byl zároveň činný v obchodě s konopným olejem. Přesto se spojil s dřevařem Hearstem a pomocí kontaktů v nejvyšších kruzích prosadil Zákon o dani z konopí. Rok 1937 byl Pyrhovým vítězstvím nad slibně se rozvíjejícím odvětvím zemědělsko-průmyslové činnosti.

Evropa / Švýcarsko / České země

období let 800 až 1200 n. l. bylo konopí nejdůležitější užitkovou rostlinou Anglie. Nebyla žádná vznešená plachetnice, která by neměla konopnou plachtu a těsnění. Kolem roku 1250 byla poptávka tak vysoká, že byla objednána konopná pole na Islandu.

Charakteristické pro konopnou kulturu ve švýcarském vnitrozemí bylo decentralizované, jednotlivé pěstování, které se na některých místech udrželo až do našeho století. Nekontrolované pěstování znemožnilo cílené šlechtění konopí, takže produkce vláken nebyla nikdy kvalitou konkurenceschopná. Proti tomu bylo konopí oblíbené jako domácí lék a pochutina. Tabák nemohl konopí v selské společnosti nikdy úplně vytlačit. Za časů Gotthelfa se v údolí Emmental říkalo směsi tabáku a konopí “nedělní dýmky”, přičemž dnes nevíme, zda byl výjimečný tabák nebo konopí. Léčebné využití konopí se ve Švýcarsku udrželo déle než v okolní Evropě, na některých místech dodnes. V Schröterově “Pokladnici léčivek” (Basilej 1911) se dočteme, k čemu bylo konopí v medicíně užíváno: “Olejnatých semínek, po roztlučení a svaření v čaj užíváme proti bolestem močových cest. Vařené v mléce se osvědčilo proti kašli. Konopné obklady přikládáme na otoky a také na oteklé oči, stejně jako při dně a revma. Roztlučený konopný kořen léčí popáleniny a opařeniny, když jej přikládáme na jizvy.”

V Českých zemích bylo konopí využíváno od středověku v domácnostech ke svícení a pro výrobu provazů i látek, semenem krmili hospodářská zvířata, vařili z nich polévku a lisovali chutný potravinářský olej. Po uvolnění světového obchodu začátkem 20. století byla domácí produkce vytlačena zahraničním průmyslově pěstovaným dovozem. Pokus o průmyslové pěstování konopí skončil v padesátých letech a veškerá produkce byla přesunuta na Slovensko. Poslední Slovenská tírna ukončila provoz v roce 1987.

Autor: 
redakce
Aktuálně
Podle dostupných údajů žije v České republice téměř třetina obyvatel v panelových domech. Blížíte-li se k velkoměstům, již z dálky vás ve většině případů vítá šedá náruč okrajových sídlišť. V žádném...
17.11.2017 - 09:15
Kniha Normalizační Brno
Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studenstva připomene studentský průvod i výstava fotografií normalizačního Brna.
16.11.2017 - 16:43
Město převzalo vánoční strom
Vánoční strom, který každý rok zdobí náměstí Svobody, Brno opět převzalo od Bílovic nad Svitavou. Včera se uskutečnilo slavností předání 18 metrů vysokého smrku ztepilého. Byla přítomna i...
16.11.2017 - 07:58
Fotka klubu z roku 2014
Klub na ulici Leitnerova prošel stavebními úpravami. Z barové místnosti se stala kavárna a sál se rozšířil a zrekonstruoval. Zřizovatel chce z Leitnerky vytvořit kulturní centrum Starého Brna.
15.11.2017 - 14:19
Alkohol v Brně prodalo mladistvému 16 z 18 provozoven
Inspektoři České obchodní inspekce zkontrolovali osmnáct brněnských provozoven, zda mladistvým prodají alkohol. V šestnácti z nich nedodrželi zákon a alkohol prodali.
15.11.2017 - 07:58
Brněnští radní dnes schválili vybudování wellness v plaveckém stadionu za Lužánkami. Nabídne třeba sauny, vířivku nebo relaxační bazén.
14.11.2017 - 18:20
Komentáře