Reklama
reklama

Michal Viewegh: Na knihy už se fronty moc nestojí

Michal Viewegh (57) je jeden z nejznámějších českých spisovatelů. Počet prodaných výtisků Vieweghových knih překročil milionovou hranici. V rozhovoru si povídáme o jeho tvorbě, ale také o tom, jak jeho život a práci ovlivnila prasklá aorta v roce 2012. „Když skoro umřete a pak několik let žijete v napůl vegetativním stavu, nemůže vás to jaksi nezměnit,“ vypráví spisovatel.

V březnu vám vyšla nová kniha Povídky o nelásce. Co je neláska?

Název Povídky o nelásce jednak samozřejmě odkazuje na úspěšné Povídky o lásce, a za druhé jsem tím názvem chtěl naznačit, že v téhle knížce je možná víc problémů s láskou než samotné lásky…

Povídky o lásce jste napsal před deseti lety. Jakou mají obě knihy spojitost?

Spojitost je logicky v povídkovém žánru a ve společném, byť v případě nové knížky lehce posunutém tématu.

Můžete čtenářům nastínit, o čem kniha Povídky o nelásce je?

Je v ní jedenáct dost odlišných povídek a jedna divadelní hra, je těžké najít nějaké výrazné pojítko, ale snad lze říct, že jsou to povídky o různých podobách lásky všemožně komplikované…

Vaše knížky byly přeloženy do více než dvaceti jazyků. Víte, v jaké zemi jste po Česku nejoblíbenějším autorem?

Obávám se, že v žádné jiné zemi než v Čechách jsem skutečné „oblíbenosti“ nedosáhl – snad jen na Slovensku a trochu v Chorvatsku, Slovinsku nebo v Německu, kde jsem byl jednu dobu řekněme „celkem známý český autor“, ale v jiných zemích mě skoro nikdo nezná.

Jestli se nepletu, je to vaše třetí kniha za dva roky. Je to inspirací, produktivitou, nebo něčím jiným?

Je to spíše náhoda, že se sešlo vydání dvou knih v jednom roce.

Váš nejúspěšnější román jsou Báječná léta pod psa. Čím si vysvětlujete jejich úspěch?

Ve šťastné souhře okolností: po roce 1990 se myslím tak trochu čekalo na humoristický román o socialismu – a já s ním přišel jako první… Navíc je to kniha s pochopením pro takzvanou šedou zónu, to znamená lidi, kteří sice nebyli tak stateční jako disidenti, ale zároveň to byli slušní lidé, kteří odmítali vstoupit do KSČ. Takových „pouze průměrně“ statečných lidí tu byla většina.

Víte, o jakém tématu byste asi teď musel psát, aby to mělo stejný účinek? Přemýšlel jste o tom někdy?

Ne, některé věci jsou asi neopakovatelné. Uvědomme si, že v roce 1989 jsme v televizi všichni měli dva tři programy, a že na nové knížky se před knihkupectvími stály každý čtvrtek dlouhé fronty. Umíte si něco takového představit dnes? Leda na nový I-phone…

V roce 2012 jste prodělal srdeční příhodu. Podepsala se tato skutečnost na vaší tvorbě?

Zásadně. Nejdřív jsem vůbec psát nedokázal, pak byl vrcholem mých tvůrčích možností deníček pacienta… Trvalo dlouho, než jsem se vrátil do hry.

Změnil jste se také vy sám?

Když skoro umřete a pak několik let žijete v napůl vegetativním stavu, nemůže vás to jaksi nezměnit. Všechno je už navždy jinak. Leccos se definitivně zhoršilo, ale i postupně zlepšilo.

Jak se teď cítíte? Omezuje vás to ještě v něčem?

Omezuje mě především poškozená paměť, to je nejviditelnější a nejhorší handicap.

Jste vášnivý běžec. Uběhl jste dokonce pražský maraton. Láká vás to zkusit znovu?

Dovolím si vás opravit. Byl jsem vášnivý běžec. Teď už jen střídám běh s chůzí a moc vášně v tom není.

Přemýšlíte už o nové knížce?

To jaksi musím, neboť se psaním stále živím. Teď vyjde nová knížka fejetonů, které jsem psal rok pro Lidové noviny. A přemýšlím o románu s pracovním názvem „Důchodce na fesťáku“.

Jste otcem tří dětí – dívek. Jaké to je být jediným mužem v rodině?

Být otcem (nejen trojnásobným) je životní závazek, pro mě ten úplně největší. Pohlaví dětí není rozhodující. Jenom se ty otcovské problémy jmenují maličko jinak.

Jak nejraději odpočíváte?

Třicet let jsem na volné noze, třicet let nemám šéfa a nechodím do práce, takže si troufám říct, že na odpočinek jsem odborník… Máloco mi v životě jde tak dobře jako odpočívání. Odpočívám velmi profesionálně: na sluníčku, doma na terase, při četbě, u televize, u vína, v barech, před grilem u sousedů, u moře, na lyžích v Dolomitech a tak dále – a všechny jmenované (a mnohé další) způsoby odpočinku mám upřímně rád.

 Děkuji za rozhovor.

Autor: 
Petra Slavíková
Aktuálně
Po roce se hlavní nádraží znovu otevře Foto: MMB
V neděli 15. prosince skončí výluka na hlavním vlakovém nádraží v Brně. Vlaky, které kvůli jeho rekonstrukci stavěly na židenickém a provizorním dolním nádraží, se vracejí zpět na hlavní nádraží.
11.12.2019 - 10:53
Poškrábané auto Foto: PČR JMK
Nezměrnou dávku drzosti, možná i posilněnou nějakým alkoholem, měl dosud neznámý vandal v Žabovřeskách. Očividně znuděný si totiž pro svoji nesmyslnou zábavu vybral osm zaparkovaných aut a v...
11.12.2019 - 05:00
Zastupitelé schválili rozpočet na příští rok Foto: MMB
Na svém posledním setkání v letošním roce projednali brněnští zastupitelé 143 bodů. Hlavní byl návrh rozpočtu na rok 2020, ten po rozpravě zastupitelé podpořili. Schválili také patnáct osobností,...
10.12.2019 - 18:03
V síti hypermarketů Globus můžete nyní nově narazit na značku Poctivá výroba Globus.
10.12.2019 - 10:00
Výstava začne módní přehlídkou Foto: Urban centrum
Móda v dnešním světě, její dopady na přírodu, pracovní podmínky v oděvním průmyslu nebo otázka konzumu. I to budou témata nové výstavy v Urban centru pořádané ve spolupráci s organizací NaZemi....
10.12.2019 - 06:28
Designový prvek, který zajistí nejen bezpečí, ale i úsporu? Řeč je o kvalitní stínící technice. Ta totiž patří k moderním částem vybavení našich domácností, který nejen doplňuje interiér, ale je...
09.12.2019 - 19:00
Komentáře