Reklama
reklama

Jan Hrušínský: Nestěžuji si, jen konstatuji fakta

Jana Hrušínského zná v naší zemi téměř každý a obzvláště v posledních měsících se jeho jméno skloňovalo ve všech pádech. Je to totiž nejen herec a principál Divadla Na Jezerce, ale také muž, který se nebojí nahlas říct svůj názor. Co prozradil v rozhovoru naší redakci?
Jan Hrušínský před Divadlem Na Jezerce.                  Foto: Divadlo Na Jezerce

Začněme divadelně. Po které z vašich postav se vám stýská nejvíce?

Stýská se mi po všech rolích, které nyní hrát nemůžeme. Stýská se mi i po těch rolích, které na Jezerce hrají moji kolegové, na které bych se chtěl jít co nejdříve podívat. Ale mám-li jmenovat jednu svoji roli, bude to třeba britský herec St. Clair Byfi eld v komedii Jana Hřebejka Je úchvatná. Je to postava, která mně bavila od prvních zkoušek, a cítím se v ní na jevišti dobře. Nebo vám to řeknu takhle. Na každý vstup na jeviště se těším a každou větu si užívám. Ale máme na repertoáru 16 inscenací, a i kdyby nás nezastavil koronavirus, nehráli bychom Úchvatnou moc často.

Co vám v posledních dvou měsících nejvíce chybělo celkově?

Celkově mi už dlouho chybí možnost důvěry v nejvyšší představitele naší země. Přijal bych s mnohem větším klidem a respektem veškerá omezení, která v posledních měsících snášíme, kdyby o nich rozhodovali důvěryhodní a zodpovědní politici. Člověk by jinak přijímal omezení cestování i podnikání, kdyby nám obojí nezakazoval předlistopadový agent StB, respektive vláda podporovaná komunisty.

Je něco, co vás za tu dobu třeba i pobavilo? Nebo jsou pro vás poslední dny pouze o rozčílení a starostech?

Nejvíc mě pobavil ministr Zaorálek, když mi po osmnácti letech kulturní činnosti Divadla Na Jezerce řekl, že naše divadlo nepatří do kultury, ale do průmyslu a obchodu. A dokud prý on bude ministrem, nikdy nepodpoří lidi, kteří si „z kultury udělali byznys“. Uvědomil jsem si, že pan Zaorálek je ve významných politických funkcích po celých třicet let od listopadu 1989 a s ním i jeho způsob myšlení. Tenkrát jsme věřili, že svoboda a podnikání už nikdy nebudou znevažovány a zpochybňovány žádnými představiteli státní moci. Ale vy jste asi chtěla slyšet něco zábavného, že? Teď si uvědomuji, že tohle moc k smíchu není.

Jak vypadá běžný den principála divadla v neběžné době koronavirové?

Pod rouškou se mi udělal na puse opar a chodím s ním už několik dní do kanceláře Divadla Na Jezerce. Zákaz hraní v divadlech má i svá pozitiva. Od 10. března do dnešního dne máme perfektně vymalované hlediště, opravené a vymalované portály a zadní stěnu jeviště. Vysmýčeny jsou všechny pavučiny, po jejichž odstranění z ventilátorů a z vysokého stropu v hledišti jsem toužil celá léta. Jsou opraveny všechny dekorace a rekvizity a už se nebudeme muset bát, že se např. prolomí křeslo, do kterého si v roli paní plukovníkové sedá Jiřina Bohdalová nebo že se rozpadne křesílko z Poslední aristokratky, na které si v průběhu hry sedají všichni. Jinak běžný den v kanceláři se tolik od normálního provozu neliší. Připravujeme repertoár na podzim, jsme schopni začít znovu hrát, jakmile to vláda umožní. Jen nám to musí oznámit včas, a ne na poslední chvíli. Díky čínskému koronaviru jsem měl možnost poznat, kdo je kdo. A mám obrovskou radost z nasazení i loajality zaměstnanců divadla. Většina z nich nevyužila situace k neplánovaným prázdninám, ale snažili se být nápomocni ještě víc než obvykle. Řešíme, jak nahradit 82 dosud zrušených představení, jak uspokojit cca 16 tisíc lidí, kteří měli řádně zakoupené vstupenky. Připravujeme dvě nové české hry, které uvedeme na podzim ve světových premiérách, a mohl bych pokračovat ještě dlouho a stále bych mluvil o běžné činnosti v neběžné době.

Už víte, zda se diváci skutečně k vám do Divadla Na Jezerce podívají 9. června, jak avizujete na webových stránkách?

Doufáme v to. Vláda říká každou chvíli něco jiného a potřebovali bychom seriózní, a především včasné informace. Pokud je nedostaneme, je hraní ohroženo i v červnu. Připomínám, že každý měsíc, kdy nehrajeme, stojí cca 1,5 až 2 miliony korun. A příjem žádný. Nestěžuji si, jen konstatuji fakta.

Je možné vůbec vyčíslit nebo popsat, na kolik nucená pauza divadlo vyjde? A to nejen z pohledu nákladů, ale například i co se týče „kondice“ herců, jejich zkoušení, změn v dramaturgickém plánu?

Do konce června bude ztráta činit cca 6 až 7 milionů korun. A to i v případě, že bychom v červnu několik plánovaných představení odehráli. Příjem z nich nebude nijak velký, musíme mnoho představení divákům nahrazovat. 

V Divadle Na Jezerce připravujete premiéru hry o Karlu Čapkovi a jeho životě. Nacházíte v neradostném období druhé republiky nějakou paralelu s dobou nynější?
Ano, proto jsme se pro toto téma rozhodli. Čapkova víra v lidi je odzbrojující a chtěl bych takovou mít. Myslím, že jeho myšlení, oddanost demokracii a poctivému životu je přesně to, co dnes u nás schází a čeho jsme tak málo schopni. Naopak všechno zlé z období druhé republiky začínám bohužel nalézat i v naší současnosti. Kdybych vedle sebe položil některé anonymní dopisy, nebo dnes maily, bylo by těžké rozlišit, které psali zlí a hloupí lidé Čapkovi v roce 1938 od těch, které stejně zlí a stejně hloupí lidé začali poslední dobou psát i mně. Stejně tak omezování svobody, kterého jsme v současnosti svědky – a teď nemyslím jen v souvislosti s čínským koronavirem – se velmi podobá době t ěsně p řed nacistickou okupací nebo před komunistickým pučem v únoru 1948. Čapek je zkrátka aktuální téma.

Pokud by se měla ve vašem divadle uvádět inscenace o současných událostech a všech opatřeních, které sebou přinesly, patřila by do kolonky tragédie nebo komedie?

Byla by to tragická hra s komickými prvky. Tragikomedie, chcete-li.

Pokud byste se měl nyní vydat jako divák do hlediště n ěkterého z divadel, na jakou hru by to bylo? Hledal byste odpočinek nebo téma k zamyšlení?

Nemám nic proti kvalitním hrám pro odpočinek a zábavu, ale v současné době to začíná být opět luxus a je třeba uvádět hry, u kterých si diváci odpočinou a zasmějí se, ale zároveň musí mít možnost k zamyšlení. Jan Grossman tomu říkal apelativní divadlo. Myslím, že znovu nadešel jeho čas, i když jsem si nemyslel, že takové doby znovu mohou ještě za našich životů přijít.

Na tuto otázku jste zřejmě už odpovídal mnohokrát, ve světle nedávných událostí ale možná nabývá nového rozměru. Kdybyste nebyl hercem a principálem, čím byste byl?

Kdysi mě bavilo fotografování a věnoval jsem se mu jeden čas intenzivně. Měl jsem několik výstav v Praze i ve Vídni, otiskli mi několik fotografi í v Tokiu v katalogu Asahi Pentax, fotil jsem zajímavé lidi – třeba Dalajlamu, Václava Havla, řadu herců a režisérů. Fotil jsem divadlo. Tak možná něco v tom smyslu. Ale nemám v plánu s divadlem jen tak přestat. Nebo jste slyšela, že se konec Divadla Na Jezerce, tedy konec svobodného podnikání, už blíží? Věřím, že tomu tak není.

Děkuji za rozhovor.

 

Autor: 
Lenka Gregorová
Aktuálně
Ocenit profesionalitu zásahů dobrovolných hasičů a preventivní činnost sborů dobrovolných hasičů a hasičských sborů. To je cíl ankety Dobrovolní hasiči roku. Přihlašování sborů a jednotek bylo dnes...
29.05.2020 - 16:30
O šest týdnů později a bez slavnostního ceremoniálu. Tak odstartuje poslední květnovou sobotu letošní 74. plavební sezóna na Brněnské přehradě, která přinese Brňanům i některé novinky.
29.05.2020 - 12:25
Kde najdou Brňané ve svém městě náměstí Ludvíka Kundery? Zatím nikde. To se však brzy změní. Kromě něj se jihomoravská metropole rozroste například i o novou ulici.
29.05.2020 - 08:13
Od prvního červnového dne musí řidiči projíždějící stavbou Velkého městského okruhu v Žabovřeské ulici počítat se změnami organizace dopravy. Novinky budou platit zhruba měsíc.
28.05.2020 - 16:02
Na nenápadné černé oblečení a rychlost vsadil muž, který včera před čtvrtou hodinou ranní vešel do podchodu pod hlavním nádražím.
28.05.2020 - 09:17
Rubín, Musilka, hvězdárna a Dělnický dům. Celkem čtyři setkání s Brňany připravila na červen Kancelář architekta města. Společně se zástupci vedení města a Odboru územního plánování a rozvoje chtějí...
28.05.2020 - 07:49
Komentáře