Reklama
reklama

Brněnské kolonie Kamenka a Písečník

Brno je městem, kde si za první republiky dělníci vytvářeli své kolonie, ve kterých se ukrývali před zbytkem světa. Některé se zachovaly dodnes. Příkladem jsou třeba Kamenná kolonie nebo Písečník.
Chátrající dělnický dům v Písečníku. Foto: Centrum news / Tomáš Varga
Chátrající dělnický dům v Písečníku. Foto: Centrum news / Tomáš Varga

Ve dvacátých a třicátých letech minulého století se v Brně začaly objevovat dělnické kolonie. Jak už název napovídá, v koloniích žili především dělníci a z velké části i nezaměstnaní lidé. Osady vznikaly často nelegálně, a tak se nově vzniklé domky vyznačovaly několika společnými rysy. Šlo o stavby bez stavebního povolení, bez předchozího plánování a stavěné z toho, co zrovna bylo po ruce. I přes tyto postupy se domky na některých místech zachovaly dodnes. Typické dělnické stavby můžeme v Brně najít třeba v Kamenné kolonii u Červeného kopce nebo v kolonii Písečník v Husovicích.

Kamenná kolonie

Kamenná kolonie, známá i pod názvem Kamenka, se rozkládá v bývalém pískovcovém kamenolomu na Červeném kopci. Nachází se zde více než 130 historických malých domků, které jsou na sebe navzájem nalepené. Dělnická osada se dělí na dvě části. Ta první se nachází na dně lomu a druhá postupuje nahoru téměř až na vrchol Červeného kopce. Oběma částmi prochází ulice s názvem Kamenná čtvrť. Tato nejzachovalejší dělnická kolonie v Brně vznikla v období první republiky, v roce 1925. V tomto období si kolonie žila po svém. Měla vlastní samosprávu i starostu. Sloužila jako nouzové místo pro chudé dělníky pracující v brněnských cihelnách. Do roku 1929 dělníci v kolonii postavili kolem 100 domků a počet se ještě rozšířil v období velké hospodářské krize. V 60. letech se obyvatelé kolonie začali stěhovat pryč. Stát jim totiž nabídl nové panelové domy.

Do bydlení s teplou vodou a elektřinou se bez váhání přestěhovali. O kolonii, tedy levné bydlení v blízkosti  centra, byl velký zájem zejména mezi studenty, hlavně mezi mimobrněnskými. Jedinečná atmosféra, klid a inspirativní prostředí mezi netradičními prvorepublikovými domečky pak přilákalo v 70. letech bohémy a umělce. Teritoriem bohémů ale čtvrť nezůstala dlouho. Začala totiž přitahovat i další zájemce, kteří se zde rozhodli postavit nové domy. Nově příchozími obyvateli už nebyla jen jedna skupina lidí, jako tomu bylo u dělníků a umělců. Teď už bývalá dělnická kolonie s dobrou lokalitou lákala obyčejné obyvatele Brna a okolí.

Proto se teď mezi malými bílými domky objevují i novostavby. Lokalita na Červeném kopci ale má i své nevýhody. Obyvatele trápí špatná dostupnost městské hromadné dopravy nebo chybějící kanalizace. I přes novostavby kouzlo místa stále přetrvává. Navíc je na kopci nádherný výhled na čtvrť i na hrad Špilberk nebo Petrov.

Kolonie Písečník

Další bývalou nouzovou kolonií pro dělníky je Písečník, který je rozlohou o něco menší než Kamenka. Jedná se vlastně jen o ulici kapkovitého tvaru. Nachází se na pomezí Lesné, Husovic a Černých Polí. Od svého vzniku kolonie utrpěla mnoho zásahů a bohužel se její podoba od té původní dost změnila. Stejně jako Kamenka i tato kolonie se nachází na dvě pískovcového lomu. Stále se v ulici najde spousta domečků po bývalých dělnících z blízké Královopolské strojírny, některé ale byly zbourány nebo přestavěny. První domky dělníci postavili v roce 1919 na silnici směřující na Královo Pole. Postupně přibývaly další. Dělníci na stavění nejčastěji používali jeden materiál, a to dřevo. K dřevěným domků se přidaly i příbytky z vyřazených železničních vagónů, které se v té době daly pořídit levně.

Od ostatních domků se navíc moc nelišily. Obyvatelé je totiž obložili rákosovým pletivem, na které nanesli omítku, a poté postavili i sedlovou střechu z pálené krytiny. Na poměrně malém prostoru zde koncem třicátých let stálo více než 100 domů. Odhaduje se, že v této době mohlo žít na území Písečníku 400 obyvatel. Jeden z největších zásahů do kolonie se uskutečnil v roce 1953, kdy mělo město v plánu zdemolovat celou čtvrt kvůli výstavbě železnice. Nakonec se tunel, ze kterého vlaky přijíždí na zastávku Brno- Lesná, vybudoval na úkor jen několika domků, nikoliv celé kolonie. Na přelomu 20. a 21. století nově příchozí obyvatelé zbourali některé domky a postavili si na pozemku nový dům. Některé dělnické domy přestavěli na garáže. Postupně tak kolonie ztrácela svou atmosféru a kouzlo. Nicméně za návštěvu toto místo rozhodně stojí, jedinečnost vyprchává, ale stále tam je. Navíc za dalších několik let může vypadat zase zcela jinak, nebo mohou dělnické domečky třeba úplně vymizet.

Autor: 
Petra Slavíková
Aktuálně
Ilustrační foto Foto: Centrum news / Tomáš Varga
Hnutí Žít Brno se rozhodlo napsat italskému premiérovi dopis, ve kterém uvádí, že pokud domluva s jeho českým protějškem Andrejem Babišem dopadne úspěšně, "klidně si těch pár lidí vezmeme do...
20.07.2018 - 06:30
Hledaný pachatel Foto: PČR
Kriminalisté od nedělního rána pátrají po muži, který se pokusil znásilnit mladou ženu v brněnské Líšni. Naštěstí jej vyrušil svědek, který slyšel křik a volání o pomoc. Poznáváte muže na fotografii...
19.07.2018 - 19:40
Téměř šest hodin trvala operace, při níž ortopedové z Fakultní nemocnice u sv. Anny pacientovi odstranili velkou část stehenní kosti s nádorem včetně některých měkkých tkání a svalů. Doktorům se...
19.07.2018 - 11:50
Hlasování pokračuje. Od včerejšího dne i osobně. Foto: MMB
Brněnští obyvatelé rozhodnou, zda nově opravené Dominikánské náměstí doplní socha Josefa II. Během prázdnin o tom mohou hlasovat přes BrnoID a od včerejška i vyplněním hlasovacího lístku v...
19.07.2018 - 06:30
Čtvrtý ročník festivalu věnovanému jedné z výrazných brněnských osobností – Johannu Gregoru Mendelovi – se letos uskuteční v jihomoravské metropoli. Festival započne 20. července a skončí 22....
18.07.2018 - 14:50
Pohřešovaná Foto: Policie
Rodina a policisté pátrají po ženě z Kyjovska, která v sobotu odešla z místa bydliště a od té doby o sobě nepodává žádnou zprávu.
18.07.2018 - 11:54
Komentáře